Turistické cíle v okolí obce Písek

Zámek vznikl přestavbou starší tvrze v r. 1629 Janem mladším Deymem ze Stříteže V severní části jsou sklepy vylámané ve skále a brána a prostranní vstupní místnost jsou z konce 16. stol. V budově zámku jsou dnes kanceláře, sklady a byty.

Zaniklá tvrz pravděpodobně ze 14. stol. stojící ve vsi. Je poprvé připomínána v r. 1528 při dělení majetku bratrů Dívčických ze Sudoměře. V r. 1642 označena jako pustá; později patrně obnovena (zmínka v r. 1740 o opravě střechy). Zánik neznámý. Ani místo, kde stála, není přesně lokalizováno.

Tvrz postavili po r. 1374 bratři Jaroš a Racek. Během 16. stol. byla v držení pánů z Rožmitálu, r. 1508 Zdeněk Lev tvrz přestavěl. Dále se majitelé často střídali až do r. 1700, kdy tvrz koupil Ferdinand Schwarzenberg a připojil ji k protivínskému panství. R. 1762 tvrz pobořena vichřicí.

Barokní, dvoukřídlý zámek byl přestavěn ze starší tvrze kolem r. 1700 hrabětem Františkem Mikulášem Morzinem. Zámek je nyní majetkem města Písku a je v něm zřízen domov důchodců.

Dvoupatrový obdélný dům. Gotický sklep a část přízemí. Na přelomu 18. a 19. stol. přestavěn do dnešní empírové podoby. Z té doby je střešní štít s atikou. Od r. 1970 městská knihovna. Na seznamu kulturních památek od r. 1958. Součást městské památkové zóny.

Dům středověkého původu býval součástí Putimské brány. Na fasádě nedávno odkryta renesanční sgrafita. V domě bydlel básník Adolf Heyduk, spisovatel Josef Holeček, básník a spisovatel Fráňa Šrámek. Dnes Základní umělecká škola Otakara Ševčíka.

Vodní elektrárna v Písku je druhé nejstarší zařízení tohoto typu v Čechách, starší je v Jindřichově Hradci. V r. 1888 zde František Křižík vybudoval elektrárnu se 3 dynamy, která bez velkých úprav fungovala do r. 1986. Obnovena byla v r. 1994, roku 1997 zde bylo zřízeno muzeum.

Fara v centru Horního Záhoří vedle kostela sv. Michaela. Slohově čistá barokní budova z 18. století, patrně bez stavební návaznosti na starší objekt. Čtvercová částečně podsklepená patrová budova s mansardovou střechou a s cennými původními konstrukcemi a interiéry. Hospodářské budovy ve dvoře.

Budova fary stojí na levé straně přístupové cesty k bráně na kapličkový hřbitov a kostelu sv. Petra a Pavla. Zděná omítaná patrová budova na obdélném půdorysu, krytá valbovou střechou. Kolem fary velká zahrada; vjezd do ní půlkruhově zakončenou bránou v ohradní zdi nedaleko brány na hřbitov.

Fara patrně z konce 18. století, nejpozději z první třetiny 19. století. Zděná přízemní budova půdorysu ve tvaru písmene L, krytá valbovou taškovou střechou. Na jižní straně fasády sluneční hodiny. V budově fary je kaple, přístupná při mši svaté. V zahradě kříž s kartuší na kamenném podstavci.

Patrová budova fary a špitálu nedaleko kostela Navštívení Panny Marie. Postavená na starších základech ve 2. polovině 18. století (1787); přistavěno patro. Součástí areálu je ještě hospodářská budova a brána v severní zdi. Celý areál je ohraničen ohradní zdí. Dnes prázdná, prochází rekonstrukcí.

Dvojdílné hradiště z doby bronzové se nachází ve strategické poloze na vrcholu zalesněného kopce obtékaného ze tří stran řekou Otavou. Hradiště objevil v 70. letech 19. století mineralog August Krejčí, který také spolu s prof. Augustem Sedláčkem v letech 1923–1924 provedl jeho první výzkum.