Turistické cíle v okolí obce Velké Nepodřice

Poutní kostel Proměnění Páně z let 1763–1765 na vrchu Křesovec postavený podle plánů K. I. Dientzenhofera. Vybavení rozkradeno, vchody zazděny, památka pustne.

Barokní kostel z let 1661–62 byl postaven původně jako špitální. Fara sem byla přenesena roku 1683. Součást areálu s budovou děkanství (severně) a bývalého špitálu, dnes kaplanky (jižně), kolem dvou nádvoří. Současná podoba je výsledkem úpravy podle projektu P. I. Bayera (1721).

Areál repliky románsko-gotického, barokně upraveného kostelíka, postaveného z fragmentů původní stavby ve vsi Červená, jejíž zbytky jsou dnes pod hladinou Orlické přehrady. Původní stavbu z 12. století nechala postavit zřejmě paní Zdislava, matka Jiřího z Milevska kolem roku 1190.

Kostel byl původně vystavěn jako vlastnická kaple ke tvrzi ve 14. století. Opraven a přestavěn v roce 1881 J. A. Schwarzenbergem. Zachovalé gotické prvky spolu s četnými architektonickými a stavebními doplňky. Kolem hřbitov a v jeho ohradní zdi výklenková kaple sv. Jana Nep. Památkově chráněno.

Pův. románský kostelík s apsidou z konce 11. stol., kolem r. 1270 přístavbou zvětšen na gotický kostel dnešního rozsahu. Regotizační úpravy ze 70. let 19. stol. V presbytáři a sakristii zachovány gotické fresky z pol. 14. stol. Zařízení novogotické. Místní farnost spravována děkanstvím v Protivíně.

Barokní kostel, postavený v letech 1747–52 stavitelem Antonínem Jermářem na místě starší svatyně, doložené poprvé roku 1352. Secesní vnitřní výmalba pořízena při opravě roku 1902. Kolem kostela hřbitov s mariánskou kaplí, márnicí a klasicistní hrobkou.

Barokní kostel nahradil v letech 1747–53 starší svatyni, připomínanou poprvé roku 1352. Postaven dle projektu K. I. Dientzenhofera, součást areálu hřbitova s kostnicí. Vnitřní bohaté vybavení a výzdoba současná se stavbou. Po roce 1990 opravován.

Na návrší jihovýchodně od Radomyšle stávala snad od středověku svatojánská kaple u zázračného pramene. Roku 1560 ji nahradil kostel, obklopený zřejmě ambitem a pěti kaplemi, později zde vznikla poustevna a hřbitov. Současný kostel z let 1733–36 tvoří dominantu širokého okolí.

Renesanční kostel s gotizujícími prvky (hrotitě zaklenutá okna apod.) údajně z roku 1567.

Románsko-gotický kostel z 1. poloviny 13. století je významný prvním doloženým užitím polygonálního závěru v jihočeském prostoru. Střídmá barokní úprava podle plánů Pavla Ignáce Bayera proběhla v letech 1717–1719. Kostel je obklopen funkčním hřbitovem s kamennou ohradní zdí.

Původně románský kostel, snad z poloviny 12. století, připomínán v r. 1254. R. 1497 uváděn jako utrakvistický. Barokně přestavěn v r. 1694. Dnešní podoba je důsledkem pseudorománské přestavby v letech 1870–72.

Novodobý drobný kostel sv. Karla Boromejského v písecké městské části Hradiště byl postaven r. 2000 na neobvyklém půdorysu šesticípé hvězdy. Projekt vypracoval arch. Pavel Veřtát. Je filiálním kostelem ve farnosti Písek s pravidelnými bohoslužbami.