Turistické cíle v okolí obce Velké Nepodřice

Velký žulový balvan, dominanta přírodní kamenné řady. Kolem se našly úlomky halštatské keramiky, nedaleko je skupina 10 nízkých halštatských mohyl.

Gotický kostel nahradil v letech 1414–1515 staršího předchůdce, jehož presbytář se stal sakristií. Bezvěžová stavba s dlouhým presbytářem a dvojlodím, doplněná jižní otevřenou předsíní a depositářem na severním boku. Se zvonicí, dříve hřbitovní kaplí Božího těla a děkanstvím tvoří kompaktní areál.

Raně gotická trojlodní pseudobazilika z 1. pol. 13. stol. Hodnotný portál z roku 1489. Renesanční štíty severní lodi jsou z 16. století. V letech 1741–43 přistavěna barokní kaple svatého Jana Nepomuckého. V roce 1886 byl chrám částečně regotizován.

Raně barokní poutní kostel z let 1677-1678; sakristie z poloviny 18. století a krov jehlancovitého tvaru z poloviny 19. století. Osmiboká centrální stavba s menší obdélnou sakristií; kolem hřbitov s ohradní zdí se třemi branami a vestavěnou kaplí sv. Jana Nepomuckého. Cenný exteriér i interiér.

Pozdně gotický až renesanční hřbitovní kostel z let 1549-76. V r. 1949 hřbitov zrušen a v 70. letech přeměněn na pietní park. Kostel slouží jako koncertní síň. V interiéru pozdně renesanční kazatelna a originály barokních plastik z kamenného mostu.

Pozdně barokní poutní kostel z let 1770–74, postavený na místě starší, několikrát rozšířené kaple. Poutě směřovaly k mariánské soše, původně umístěné na strakonickém mostě, po povodni roku 1718 zachráněné bezděkovským poddaným Petrem Milicerem.

Poutní kostel Proměnění Páně z let 1763–1765 na vrchu Křesovec postavený podle plánů K. I. Dientzenhofera. Vybavení rozkradeno, vchody zazděny, památka pustne.

Barokní kostel z let 1661–62 byl postaven původně jako špitální. Fara sem byla přenesena roku 1683. Součást areálu s budovou děkanství (severně) a bývalého špitálu, dnes kaplanky (jižně), kolem dvou nádvoří. Současná podoba je výsledkem úpravy podle projektu P. I. Bayera (1721).

Areál repliky románsko-gotického, barokně upraveného kostelíka, postaveného z fragmentů původní stavby ve vsi Červená, jejíž zbytky jsou dnes pod hladinou Orlické přehrady. Původní stavbu z 12. století nechala postavit zřejmě paní Zdislava, matka Jiřího z Milevska kolem roku 1190.

Kostel byl původně vystavěn jako vlastnická kaple ke tvrzi ve 14. století. Opraven a přestavěn v roce 1881 J. A. Schwarzenbergem. Zachovalé gotické prvky spolu s četnými architektonickými a stavebními doplňky. Kolem hřbitov a v jeho ohradní zdi výklenková kaple sv. Jana Nep. Památkově chráněno.

Pův. románský kostelík s apsidou z konce 11. stol., kolem r. 1270 přístavbou zvětšen na gotický kostel dnešního rozsahu. Regotizační úpravy ze 70. let 19. stol. V presbytáři a sakristii zachovány gotické fresky z pol. 14. stol. Zařízení novogotické. Místní farnost spravována děkanstvím v Protivíně.

Barokní kostel, postavený v letech 1747–52 stavitelem Antonínem Jermářem na místě starší svatyně, doložené poprvé roku 1352. Secesní vnitřní výmalba pořízena při opravě roku 1902. Kolem kostela hřbitov s mariánskou kaplí, márnicí a klasicistní hrobkou.