Turistické cíle v okolí obce Dražíč

Zděná obdélná kaplička, v průčelí s půlkruhovým výklenkem; v něm socha sv. Jana Nepomuckého. Kaple rozdělena na tři části jednoduchými a profilovanými římsami a vrcholící trojúhelníkovým štítem (tympanonem) se sedlovou stříškou, krytou taškami a kovovým jetelovým křížem s paprsky.

Václav Malovec přestavěl r.1805 tvrz na zámek. Dvoukřídlá patrová budova, uprostřed průčelí dvoupatrová věž a po její straně je patrové stavení s klenutým přízemím, zřejmě bývalá tvrz, v nárožích podepřená. Západní křídlo je přístavek z 19. stol.

Víceúčelová věž s rozhlednou (16 m, 627 m n. m.) stojí na místě význ. trigonometrického bodu. Pův. dřevěnou věž z r. 1931 nahradila r. 1941 zděná zeměměřická věž. Po 2. sv. válce sloužila jako rozhledna, poté byla dlouho nepřístupná. Po rekonstrukci v roce 2011 byla otevřena veřejnosti 1. 5. 2012.

Lovecký zámek, který roku 1822 nechal postavit František Josef Bretfeld Chlumčanský, svobodný pán na Kronenburgu. Dnes je objekt nepřístupný, v zámku sídlí Domov pro osoby se zdravotním postižením.

Železný silniční most z r. 1892 podle návrhu J. Mayra a Fr. Schumandla. Stojí na místě významného dřevěného mostu, uváděného v r. 1229. Památkově chráněný most byl zrekonstruován v r. 1996.

Stavba probíhala v letech 1925–28. Jeho zajímavostí je, že slouží jak silniční, tak i železniční dopravě. Zavedení železnice do města byl hlavní důvod ke stavbě mostu. Do té doby Křižíkova trať Tábor-Bechyně končila na levé straně Lužnice mimo město.

Židovský hřbitov založený za městskými hradbami před rokem 1636. Na ploše 1369 m2 dochováno 250 náhrobků z let 1687 – cca 1940.

Hřbitov z r. 1750, s cca 100 náhrobky, nejstarší z doby založení. V třetině 19. století hřbitov spadal pod židovskou náboženskou obec v Milevsku. Poslední pohřeb r. 1948. Rekonstruovaná otevřená čtvercová márnice.

Hřbitov z doby před rokem 1822, nejstarší náhrobky jsou z doby založení. Poslední pohřeb se zde konal kolem roku 1943. Uchováno cca 100 náhrobků, hřbitovní zeď i márnice se dochovaly v torzech.

Malý hřbitov s rozlohu 716 m2 byl založen v roce 1878. Nejstarší dochované náhrobky pocházejí z konce 19. století. V roce 1939 byl hřbitov zdevastován nacisty. Na ploše hřbitova se dochovalo pouze cca 20 náhrobků, či jejich fragmentů. Hřbitov je volně přístupný.

Židovský hřbitov u vsi Neznašov založen v první polovině 18. století. Zachováno přibližně 250 náhrobků a zrekonstruovaná márnice z r. 1858 s dochovaným kamenným obřadním stolem k omývání zemřelých.

Židovský hřbitov v Kolodějích nad Lužnicí založen v době kolem r. 1700. Je tu asi 270 náhrobků, přičemž nejstarší je datován do r. 1705. Poslední pohřeb se zde konal v r. 1943. Márnice na hřbitově zbořena stejně jako synagoga. Majetek Židovské obce v Praze.