Turistické cíle v okolí obce Dražíč

Zámek byl postaven roku 1699 jako rezidence pražského arcibiskupa. Budova později sloužila jako správní centrum panství a byly zde kanceláře arcibiskupských úředníků. Dnes jsou zde expozice Městského muzea.

Pravěké hradiště datované do doby bronzové vybudováno na strategickém místě proti soutoku Vltavy a Lužnice ke kontrole významné obchodní cesty podél Vltavy. Dochovány terénní stopy v podobě valů a příkopů. Rozloha hradiště činila 0,7-0,8 ha.

Pův. gotická stojící tvrz obdélníkového půdorysu s renes. sgrafity z první třetiny 16. stol. Za stavitele lze považovat Bohuňka Údražského z Kestřan. Tento rod vlastnil panství s tvrzí téměř do konce 18. stol. Od r. 1711 se stává součástí panství Chřešťovice a tvrz byla přestavěna na barokní sýpku.

Téměř zaniklý hrad z 2. poloviny 13. století, od r. 1322 v držbě nejvyššího komorníka Záviše a poté jeho potomků, r. 1467 získávají hrad páni z Rožmitálu, poté v držbě Kořenských a Malovců. Od r. 1548 chátral, kolem r. 1870 se zřítila hradní věž, její zbytky zbořeny po r. 1920.

Velký Mehelník je nejvyšší vrch Píseckých hor (632,5 m). Na severním svahu studánka zvaná Pimonova a na vrcholu řada velkých balvanů. Nejznámějším balvanem na Mehelníku je Loupežnický stůl.

Zámek vystavěn r. 1635, rozšířený koncem 18. st. a znovu pak koncem 19. st. Při nešetrné přestavbě v padesátých letech 20. st. zcela zlikvidován zámecký ráz budovy.

Přírodní památka v údolí Vlásenického potoka vyhlášena r. 1956. Předmětem ochrany je zachovalé, hluboce zaříznuté až kanoňovité údolí s lokalitou pérovníku pštrosího. Nedaleko ústí potoka do Lužnice je 1,5 m vysoký Vlásenický vodopád, nad levým břehem stopy slovanského hradiště Dražice.

Vodní nádrž Kořensko vybudována na Vltavě pod soutokem s Lužnicí v letech 1986–1991 pro potřeby jaderné elektrárny Temelín. Řeka přehrazena pohyblivým jezem o čtyřech polích. U levého břehu plavební komora. Mezi plavební komorou a jezem vodní elektrárna. Přístup ze vsi Neznašov. Na břehu kemp.

Výklenková kaple na návsi proti faře a kostelu sv. Michaela archanděla. Datovaná do 18. století. Na obdélném půdorysu s průčelní a štítovou nikou. V dolní, průčelní nice socha sv. Barbory, v horní, štítové, Panny Marie. Před ní obdélný prostor ohraničený kovovým zábradlím mezi betonovými sloupky.

Výklenková pozdně barokní kaple z 2. poloviny 18. století (datována 1757) se sochou sv. Jana Nepomuckého. Cenný doklad drobné lidové architektury. Památkově chráněná.

Výklenková kaple v areálu raně gotického kostela Narození P. Marie, jižně od něj. Patrně z 18. století, písemné doklady nenalezeny. Jednoduchá, obdélná stavba s půlkruhovým výklenkem, v něm malba sv. Floriána (původně se sochou sv. Jana Nepomuckého). Se sedlovou stříškou s dvojitým křížem.

Výklenková kaple z 1. poloviny 19. století. Zděná stavba obdélného půdorysu s vysokým výklenkem v průčelí, krytá sedlovou taškovou střechou. Původní plastika sv. Jana Nepomuckého z interiéru je ve sbírkách Městského muzea v Týně nad Vltavou. Ponechána jako vzpomínka na obec Březí u Týna n. Vlt.