Turistické cíle v okolí obce Dražíč

Barokní boží muka z první poloviny 17. století. Válcová boží muka, bíle nalíčená s čtyřbokou lucernou byla v roce 1996 přesunuta o 9 metrů strakonickým inženýrem Pavlem Pavlem.

Boží muka s vedle stojícím litinovým křížem na vysokém kamenném podstavci u silnice na okraji obce. Boží muka pocházejí patrně ze 40. let 20. století; litinový kříž z roku 1859.

Dvoudílná hranolová boží muka při východním okraji vesnice na úpatí terénního předělu u komunikace, která vede ke kostelu sv. Jana Křtitele. Datovaná do 19. století. Před nimi stával ještě nedávno umělecky zdobený kříž na kamenném podstavci, nyní je zde jen podstavec. Památkově chráněná.

Pozdně gotická žulová boží muka, přičítaná rožmberské stavební huti. Pilířek s okosenými hranami je tvořen dvěma částmi s půdorysem téměř pravidelného osmiúhelníku, je postavený na přitesaném rostlém kameni. Masivní kaplice je bez výrazných ozdobných prvků. Boží muka památkově chráněná od roku 1958.

Žulová boží muka jsou pravděpodobně ze 17. století, mohou být ale i o století starší. V části literatury jsou přičítána rožmberské stavební huti. Pilířek má gotickou podobu, lucerna s mělkými nikami má tvarosloví renesančně-barokní, bez výrazných ozdobných prvků. Památkově chráněná od roku 1958.

Boží muka sv. Jana Nepomuckého jsou významná lidová architektura 18. století s výraznou krajinotvornou funkcí spojená patrně s válečnými událostmi poloviny 18. století. Opravena r. 2000. Souvisí i s ochranou proti povodni a vodních řemesel, jejichž je sv. Jan Nepomucký patronem. Památkově chráněno.

Panský rezidenční dvůr z 1. pol. 16. st. založený zřejmě vladyky z Býšova, r. 1672 koupen Schwarzenberky a užíván ještě r. 1751. Dochována obytná budova, později upravená na sýpku, a renesanční zahrada s bosovanou branou a zdí s nárožními věžičkami.

Ostrůvek v rybníce s terénními zbytky starší branovické tvrze, založené zřejmě na poč. 14. st. a po r. 1500 nahrazené sídlem v sousedním panském dvoře. Předpokládaná existence jediné věžovité stavby, z níž se na tvrzišti dochovaly malé zbytky zdiva.

První zmínka o tvrzi je z r. 1293 za Štěpána z Březnice. V 16. stol. rozšířena a opevněna. Petr Vok ji připojil k bechyňskému panství. V r. 2002 byla těžce poškozena požárem. Dochovány dvě bašty – hranolová na východě a válcová na jihovýchodě.

Na barokní zámek byla kolem roku 1651 přestavěna starší tvrz. V r. 1754 byl přestavěn a upraven pro účely obývání vrchností. Později byl využíván státním statkem Hluboká. V současnosti je zámek v soukromém vlastnictví.

Lovecký zámeček nechal uprostřed bývalé obory postavit ve druhé polovině 18. stol. kníže Václav Paar. Koncem 18. stol. byl barokně upraven. Po 2. svět. válce se majitelem zámku staly státní lesy. Dnes je zámeček v majetku soukromé společnosti.

Červený Újezdec je uváděn roku 1323 jako součást majetku Zvíkova. Zámek postavili v letech 1554–72 Švamberkové. Později jej vlastnili Eggenberkové a Schwarzenberkové. Dnes je soukromým majetkem.