Turistické cíle v okolí obce Vřesník

Park u zámku ve Světlé n. Sáz. nechal v dnešní podobě zřídit František Josef Salm-Reifferscheidt r. 1871. Park o rozloze 16 ha zahrnuje též dva rybníky a některé romantické stavby, z nichž vyniká Čertův most. V jižním rohu parku je pomník prvním českým skautům, kteří od r. 1912 tábořili pod Lipnicí.

Původní stavba měla věžovitou gotickou podobu z 15.st. Na zámek přestavěl Adam z Říčan v l.1550-51. V r.1561 renesanční přestavba. R.1682 barokní přestavba, vzhled s menšími úpravami stejný dodnes. Od r.1908 okresní muzeum, dnes regionální muzeum.

Pozdně gotický hrad z 15. stol. na místě starších klášterních budov sloužil jako sídlo opata. Po konfiskaci získal hrad nový majitel Burian Trčka z Lípy. V druhé polovině 16. st. byl goticko-renesančně přestavěn.

Židovský hřbitov byl založen na přelomu 18. a 19. století. Nejstarší náhrobek pochází z doby kolem r. 1800. Hřbitov patří mezi nejmenší židovské hřbitovy u nás – rozkládá se na ploše 373 m2. Dochovalo se zde jen 27 většinou jednoduchých náhrobků.

Židovský hřbitov založený počátkem 18. století byl využíván židovskou náboženskou obcí v nedalekém Křivsoudově. Umístění na osamělém místě asi 500 m od vsi Studený.

Židovský hřbitov neznámého stáří. Nejstarší čitelné náhrobky jsou ze 17. stol. Poslední pohřeb před rokem 1943.

Cenný hřbitov s přibližně 1000 náhrobky barokního a klasicistního typu. Založen byl roku 1710, horní část v roce 1719. Poslední pohřeb zde proběhl v roce 1942. Pochováni jsou zde příbuzní Gustava Mahlera a Franze Kafky.

Židovský hřbitov doložen v 1. třetině 17. stol., nejstarší dochovaný náhrobek je z r. 1649. Dochováno je 228 náhrobků, většina z nich je barokních a klasicistních. Pohřby se zde konaly do r.1940. Márnice opravena na počátku 21. stol.

„Zlatý voči“ jsou třetí částí triptychu zvaného Národní památník odposlechu. Dílo sochaře Radomíra Dvořáka pochází z roku 2007.

Městská zvonice pod hradem Lipnice stojící na základech obranné věže. Postavena v 18. století v barokním slohu.

Dřevěná hranolová zvonice na vysoké kamenné podezdívce, pocházející pravděpodobně ze 17. století.

Hranolová zděná zvonice z roku 1351. V 16. století byly do ní na náklady obce pořízeny tři nové zvony. Nápis na velkém zvonu byl datován rokem 1518. Stejně jako kostel byla po požáru v 18. století barokně přestavěna. Podle tradovaných informací nějakou dobu sloužila rovněž jako solnice.