Turistické cíle v okolí obce Vojslavice

nebo vyberte

Vojslavice

Vysočina,  Pelhřimov  (PE)
Nalezeno celkem 177 záznamů, 9 / 15 stran, vyhledáno za 0.28 sec
 kostel sv. Víta
385.0 m. n.m.
Zahrádka
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Horní Paseka
Románsko-gotický kostel sv. Víta je jediný stavební pozůstatek městyse Zahrádka zatopeného vodami nádrže Švihov na Želivce. Kostel s barokními úpravami v péči NPÚ zpřístupňován příležitostně. Zachovány gotické nástěnné malby. Socha faráře Josefa Toufara připomíná jeho působení v letech 1940-1948.
 Kounice
zámek - původní tvrz, chátrající, nepřístupno, Středočeský kraj, Kounice
Renesanční tvrz založená r 1574 pány z Lukavce, přestavěna barokně na zámek roku 1624 Trčky z Lípy. Mansardová střecha vznikla po roce 1700, arkády jsou z poloviny 18. století. Zdevastován ve vlastnictví JZD, dnes opět v soukromých rukou.
 Křivsoudov
hrad, zaniklý, nepřístupno, Středočeský kraj, Křivsoudov
Zaniklý hrad z 2. poloviny 13. století postavený pány z Říčan. Ve 14. století patřil pražským biskupům. Od roku 1550 byl opuštěn. Některé části byly využity na stavbu barokní sýpky (zbořena po požáru v roce 1928), později sokolovny.
 Křivsoudov
Panský dům
zámek, zachovalý, nepřístupno, Středočeský kraj, Křivsoudov
Renesanční zámeček postavený před r. 1588 majitelem Křivsoudova Štěpánem Střelou z Rokyc. Jako vrchnostenské sídlo sloužil do požáru r. 1715. Na fasádě reliéf. znak Střelů z Rokyc a Vančurů z Řehnic. V dochovaném průčelním křídle od 19. stol. byty.
 Křižná studánka s poutní kaplí Nejsvětější Trojice
596.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Horní Paseka
Poutní místo se studánkou a kaplí Nejsvětější Trojice pod vrchem Šafranice je od 18. stol. vyhledáváno pro údajné léčivé účinky zdejší vody. Kamenná kaple nahradila r. 1868 původní dřevěnou. Dvakrát ročně se zde koná pouť.
 křížový kámen
ostatní - smírčí kámen, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Mladé Bříště
Žulový křížový kámen o rozměrech 103 cm x 56 cm x 20 cm stojí na protržené hrázi zaniklého rybníka Kvášovec. Na čelní straně má vytesán plastický reliéf tlapatého kříže, dnes již téměř nečitelný český text a letopočet 1693. Dle pověsti se zde 24. června 1693 utopili dva bratři z Nových Bříští.
 křížový kámen
590.0 m. n.m.
příroda - smírčí kámen, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Staré Hutě
Gotický žulový křížový kámen s letopočtem 1401 či 1491 je dle památkového katalogu jedním z nejstarších datovaných památek tohoto typu u nás. Na přední straně kamene jsou reliéfy kříže s rozšiřujícími se rameny, kopí, meče a bojové sekery. Vrytý nápis je dnes nečitelný. Chráněn od roku 1958.
 Lacembok
Zíkev; u Ledče nad Sázavou
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Vysočina, Souboř
Terénní pozůstatky po hradu, který byl pravděpodobně bergfritového typu. Poprvé se připomíná v pol. 14. st. Zanikl za husitských válek kolem r. 1420. R. 1457 se již uvádí jako pustý. Dochovány výrazné nerovnosti po budovách jádra, valy a příkopy.
 Ledeč nad Sázavou
hrad, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina, Ledeč nad Sázavou
Původně gotický hrad ze 14. stol. přestavěn renesančně, upraven barokně. Po smrti Jana z Říčan a z Ledče (r. 1488) patřil Mikuláši Trčkovi z Lípy, po něm Burian Trčka a po jeho smrti připadlo Markétě z Říčan. Naposledy obnoven po požáru r. 1879. Hrad postupně prochází rekonstrukcí.
 Lhotice
Nová tvrz, Horní tvrz
tvrz, zřícenina, nepřístupno, Vysočina, Lhotice
Mladší ze dvou tvrzí ve Lhotici, založ. J. Dobrovítovským v pol.16.stol. V druhé pol.17.stol. patří Želivskému klášteru. V r. 1832 upravena na školu, dnes užívána k bydlení. Dochována bašta ze 16. stol. s nástavbou ze 17. stol. a klíčovými střílnami.
 Lhotice
Stará tvrz, Dolní tvrz
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Vysočina, Lhotice
Tvrziště gotické tvrze ze 14. století. Jediný známý držitel je Markvart, sídlící zde kolem roku 1400. Kdy a jak tvrz zanikla, prameny neuvádějí. Dochováno trojúhelníkové jádro, valy a příkopy na ostrohu nad Želivkou.
 Lhotka
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Vysočina, Lhotka
Tvrziště málo doložené tvrze na ostrůvku uprostřed zaniklého rybníka. V roce 1413 je uváděn Vacek ze Lhoty, jeho predikát je pravděpodobně jedinou zmínkou o zdejším panském sídle. V pramenech po roce 1413 se hovoří výlučně o vsi.