Turistické cíle v okolí obce Vojslavice

nebo vyberte

Vojslavice

Vysočina,  Pelhřimov  (PE)
Nalezeno celkem 180 záznamů, 7 / 15 stran, vyhledáno za 0.28 sec
 kostel sv. Bartoloměje
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Hněvkovice
Farní kostel v Hněvkovicích je datován od roku 1262 v souvislosti z povýšením Hněvkovic na městečko. Kostel si dodnes dochoval svůj původní tvar v gotickém slohu. Na věži, přistavěné k západní straně, je patrný ještě sloh románský.
 kostel sv. Filipa a Jakuba
450.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Středočeský kraj, Mnichovice
Přesná data vzniku této stavby nejsou známa, ale je připomínán už v roce 1350 jako majetek pražského arcibiskupství. Nejmenší a nejstarší zvon pochází z roku 1473. V roce 1992 zde byly náhodou objeveny gotické nástěnné malby.
 kostel sv. Jakuba
Čechtice
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Středočeský kraj
Původně gotický kostel z doby před r. 1315, přestavěn barokně v 17. stol. Jednolodní, s trojboce uzavřeným presbytářem a obdélníkovou sakristií. Vybavení kostela je barokní a mladší. Nedaleko kostela stojí zděná patrová zvonice.
 kostel sv. Jakuba Staršího
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Středočeský kraj, Soutice
Původně pravděpodobně pozdně románský kostel, uváděný poprvé ve 14. stol. V r. 1864 radikálně přestavěn do historizující podoby, zachováno původní zdivo presbytáře. Vnitřní vybavení z doby přestavby.
 kostel sv. Jakuba Většího
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina, Jiřice
Původně gotický kostel, pravděpodobně dílo hutě želivského kláštera z prvé poloviny 14. století. Poprvé uváděn roku 1350. Přestavěn ve třetí čtvrtině 18. století, pseudogotická věž z počátku 20. století.
 kostel sv. Jana Křtitele
601.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Kaliště
Kostel sv. Jana Křtitele v Kalištích ve slohu doznívajícího venkovského baroka pochází z r. 1812. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 též chráněnou kulturní památkou.
 kostel sv. Jana Křtitele
510.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Mladé Bříště
Původně románský kostel připomínán r. 1226 tvořil se sousední farou opevněný celek. V 18. století byl přestavěn barokně, v r. 1726 byla upravována věž, snad za účasti Santiniho. Poslední úpravy ve 30. letech 20. století.
 kostel sv. Jana Nepomuckého
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Vyklantice
Barokní kostel nechal mezi lety 1722-7 postavit (stejně jako sousední zámek) hrabě Jan Jáchym Harrach. Kostel byl vysvěcen v roce 1729. Autor této drobné, ale zajímavé barokní stavby není jednoznačně určen, je přisuzován Kiliánu I. Dietzenhoferovi či pravděpodobněji Janu Blažeji Santinimu Aichelovi.
 kostel sv. Jana Nepomuckého
463.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Senožaty
Římskokatolický kostel sv. Jana Nepomuckého v Senožatech je gotického původu ze 14. stol., přestavěn barokně r. 1727 a po požárech upraven empírově r. 1818. Nyní kostel farní s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 chráněná kulturní památka.
 kostel sv. Jana Nepomuckého
Humpolec
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina
Hřbitovní kostel sv. Jana Nepomuckého postaven z r. 1869 podle projektu stavitele Jana Martina. Hlavní oltář sv. Jana Nepomuckého z r. 1878. Na hřbitově z r. 1785 zajímavé empírové a romantické náhrobky.
 kostel sv. Jiří
430.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Lhotice
Barokní jednolodní kostel z l. 1707–8 na místě staršího kostela, pravděpodobně ze 14. stol. Uvnitř barokní vybavení z doby vzniku kostela. V kostele starší náhrobníky ze 16.–17. stol.
 kostel sv. Jiří
510.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Řečice
Řečický gotický kostel Sv. Jiří je prvně zmiňován v rejstříku papežských desátků z roku 1352. Obec Řečice sama se však v písemných pramenech vyskytuje prvně v listině z 16. října 1307, jíž Rajmund z Lichtenburka vyměňuje některé své statky s Jaroslavem, opatem benediktinského vilémovského kláštera.