Turistické cíle v okolí obce Krasoňov

Mohutná čtyřpodlažní barokní sýpka z roku 1726, kterou nechala postavit Eleonora Kristína, říšská hraběnka Metternichová. Za napoleonských válek, v roce 1813, zde byl umístěn lazaret. Ve druhé polovině 20. století patřila sýpka státnímu statku. Na konci 20. století byla opuštěna a chátrala.

Původní stavba měla věžovitou gotickou podobu z 15.st. Na zámek přestavěl Adam z Říčan v l.1550-51. V r.1561 renesanční přestavba. R.1682 barokní přestavba, vzhled s menšími úpravami stejný dodnes. Od r.1908 okresní muzeum, dnes regionální muzeum.

Kamenný obloukový viadukt, postaven v letech 1886–1887. Původně byl celý kamenný, s oblouky o rozpětí 10 metrů. Ještě před počátkem 20. století byla jeho střední část nahrazena ocelovou příhradovou konstrukcí s horní mostovkou.

Pozdně gotický hrad z 15. stol. na místě starších klášterních budov sloužil jako sídlo opata. Po konfiskaci získal hrad nový majitel Burian Trčka z Lípy. V druhé polovině 16. st. byl goticko-renesančně přestavěn.

Židovský hřbitov byl založen na přelomu 18. a 19. století. Nejstarší náhrobek pochází z doby kolem r. 1800. Hřbitov patří mezi nejmenší židovské hřbitovy u nás – rozkládá se na ploše 373 m2. Dochovalo se zde jen 27 většinou jednoduchých náhrobků.

Židovský hřbitov z počátku 17. století, nejstarší čitelný náhrobek z r. 1652. Na ploše 943 m2 je cca 250 náhrobků převážně žulových stél barokního typu. Ruiny průchozí márnice jsou v západní části zdi.

Cenný hřbitov s přibližně 1000 náhrobky barokního a klasicistního typu. Založen byl roku 1710, horní část v roce 1719. Poslední pohřeb zde proběhl v roce 1942. Pochováni jsou zde příbuzní Gustava Mahlera a Franze Kafky.

Hřbitov byl založen v r. 1869. Má rozlohu 8879 m2 a je na něm více než 1000 náhrobků. Jsou zde např. náhrobky rodičů Gustava Mahlera. Novorománská obřadní síň z r. 1904 byla vypálena r. 1939. Na konci 20. stol. byl hřbitov rekonstruován.

Hřbitov založený v letech 1888–1890, používán do roku 1942. Na jeho ploše se nachází zhruba 200 náhrobků moderního typu. Na hřbitově je též skupina 18 kamenných stél obyvatel tábora pro válečné uprchlíky z východní Evropy z let 1916–1917. Vstup je přes historizující obřadní síň.

Hřbitov, který v letech 1917–1918 sloužil jako pohřebiště oběti tyfové epidemie z řad židovských válečných uprchlíků z Haliče a Bukoviny. Na ploše 25x25 metrů se dochovalo 86 stél s převážně čistě hebrejskými nápisy. Hřbitov je volně přístupný, nevede k němu žádná cesta.

„Zlatý voči“ jsou třetí částí triptychu zvaného Národní památník odposlechu. Dílo sochaře Radomíra Dvořáka pochází z roku 2007.

Zoo byla založena jako zookoutek r. 1957 Oldřichem Vávrou a Jindřichem Weissem. Koutek se postupně rozrostl do dnešní zoo chovající na 125 druhů zvířat, především kočkovitých šelem, opic a plazů (statut zoo získala r. 1982); užívající označení „Zoo bez mříží“. Při zoo je Africká vesnice Matongo.