Turistické cíle v okolí obce Krasoňov

nebo vyberte

Krasoňov

Vysočina,  Pelhřimov  (PE)
Nalezeno celkem 244 záznamů, 17 / 21 stran, vyhledáno za 0.27 sec
 rozhledna Rudný
613.0 m. n.m.
Šacberk
věž - rozhledna, zřícenina, volně přístupno, Vysočina, Jihlava
Zřícenina rozhledny postavené okrašlovacím spolkem v roce 1907, zanikla po požáru v roce 1940. Byla postavena na místě kde stála první celodřevěná rozhledna z roku 1853 postavené na popud starosty P.E. Leopolda von Löwenthal. Tato rozhledna byla zničena vichřicí v roce 1870.
 Rynárecká (Horní) brána
Pelhřimov
ostatní - brána, opevnění, zachovalý, nepřístupno, Vysočina
Třípatrová věž, součást městského opevnění, dnešní podoba je z roku 1584. Věžička pochází z roku 1774. V bráně jsou zazděny dvě kamenné pamětní desky ze zbořené branky Kolíbka.
 skanzen Zichpil
skanzen, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina, Humpolec
Pro lokalitu Zichpil jsou typické menší domky chudých řemeslníků z 80. l. 18. stol. - poč. 19. stol. Z roku 1785 pochází toleranční kostel. Od 60. l. 20. stol. byly domky bourány, zbytek chátral. V l. 2009 - 2012 byla provedena rekonstrukce Nápravníkova stavení, r. 2012 byl otevřen skanzen Zichpil.
 Skřivánek
505.0 m. n.m.
zámek, chátrající, volně přístupno, Vysočina, Skřivánek
Osada z roku 1733 s hospodářským dvorem patřící úsobskému panství. V roce 1810 Ignác Jan Rychlý nechal zbudovat v jihovýchodní části dvora klasicistní zámek, který sloužil především správě majetku. Posledními majiteli byli manželé Václav a Emilie Červených.
 Sladovnický sloup na bývalém popravišti
pomník, památník, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Jihlava
Kamenný sloup, snad ze 17. století, připomíná jedno z jihlavských popravišť. Čtyřboký dřík má zkosené hrany, na přední straně hlavice je erbovní štítek s reliéfem „limpy“ - sladovnického nástroje, používaného k rozhrnování, přerovnávání a uhlazování vrstvy vyklíčeného sladu při jeho sušení.
 Služátky
tvrz, zachovalý, nepřístupno, Vysočina
Renesanční tvrz z 16. století tvoří jádro jihovýchodní části dnešní usedlosti čp. 4. Tvrz zcela přestavěna, dochovaly se některé druhotně použité kamenické detaily a pozůstatek příkopu na východní straně.
 smírčí kříž
Vystrkov
ostatní - smírčí kámen, zachovalý, volně přístupno, Vysočina
Plochý kámen s odlomeným rohem a letopočtem 1507 na břevně.
 socha sv. Jana Nepomuckého
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Rozkoš
Vrcholně barokní vápencová socha sv. Jana Nepomuckého z doby mezi lety 1720 až 1730. Postava světce je v životní velikosti, oblečená je v typické kanovnické roucho, na hlavě má biret. Socha byla značně zvětralá, proto v letech 2016 – 2017 prošla rekonstrukcí. Památkově chráněná je od roku 1958.
 socha sv. Jana Nepomuckého
600.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Nový Rychnov
Barokní plastika z první poloviny 18. století znázorňuje svatého Jana Nepomuckého v obvyklé podobě a s obvyklými atributy. Stojí na mohutném podstavci, v dolní části vydutém a zdobeném rostlinnými (akantovými) motivy. Tvoří jednu z dominant prostoru před zámkem. Památkově chráněná je od roku 1958.
 socha sv. Jana Nepomuckého
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Pelhřimov
Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1724, rekonstruovaná v r. 2004. Stojí na okraji rozsáhlého parkového komplexu Městských sadů. V parku je naučná stezka o zajímavostech parku samotného i přírody Pelhřimovska.
 socha sv. Jana Nepomuckého
640.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Branišov
Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1755. Stojí na čtyřbokém podstavci s rytými rámy. Postava světce v mírně nadživotní velikosti stojí na oblacích. Má tradiční podobu - kanovnické roucho s biretem na hlavě a svatozář tvořenou 5 zlatými hvězdami. Památkově chráněna od roku 1958.
 Speřice
551.0 m. n.m.
tvrz, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Vysočina
Zbytky zdí větší tvrze s vodním příkopem, která byla postavena pravděpodobně v 2. pol. 14. stol. Předborem ze Speřic (zmiňovaný v obd. 1390–1415). V 15. stol. v majetku Markvarta z Kamenice a ze Speřic. R. 1533, kdy byla odkazována dceři Anně Jiřího Dobrovítského z Újezda, již byla pustá.