Turistické cíle v okolí obce Zahrádka

Na místě tvrze ze 14. stol. postaven zámek poč. 16. stol. Ten v letech 1786–1798 rozšířen a přestavěn v pozdně barokním slohu. Na zámku pobýval profesor Bernardo Bolzano. V současnosti zde umístěn Ústav sociální péče pro mentálně postižené.

Evangelická toleranční modlitebna z roku 1785. Musela být postavena na okraji vsi, s vchodem mimo hlavní cestu, bez věže a zvonů. Roku 1876 byla k původní budově přistavěna věž dle návrhu Štěpána Walsera z Čížkova. Opravena v letech 1958-1968, kdy byly odkryty původní toleranční nápisy na stěnách.

Zříceniny hradu spojené se samotou mlýna v nyní již organickém celku. Ve druhé polovině 14.století je hrad poprvé připomínán jako majetek pánů z Hradce. Hrad sloužil jako opěrný bod rozsáhlých dominií pánů z Hradce a z Rožmberka. Zanikl po husitských válkách.

Dobře dochované tvrziště tvrze z pol. 14. stol. Nejstarší známý držitel byl Heřman z Ústrašína, připomínán r. 1354. Kolem r. 1410 získali Ústrašín Hazmukové z Proseče a do poloviny 15. stol. tvrz zcela zaniká. Dochován příkop a mohutné valy.

Terénní zbytky východní višněvické tvrze, založené asi ve 13. st. a r. 1379 uváděné jako příslušenství Choustníka, r. 1597 již zaniklé. Dobře dochované tvrziště o rozměrech jádra asi 7x11 m s dosud 3–6 m širokým okružním příkopem a vnějším valem.

Terénní zbytky západní višněvické tvrze, založené asi ve 13. st. a r. 1379 uváděné jako příslušenství Choustníka, r. 1597 se uvádí již jen les. Nevýrazné tvrziště o rozměrech asi 19x18 m s dosud 4–8 m širokými ale mělkými příkopy.

Prostá patrová budova zámečku postavená Václavem Ubellim počátkem 19. století. Vždy jen občasné sídlo vrchnosti. Poznamenáno necitlivými úpravami 20. věku. Nevyužívaný objekt není v současné době výrazněji udržován.

Barokní zámek byl postaven na místě starší tvrze Františkem Deymem roku 1638. V zámku se střídalo mnoho majitelů a byl často přestavován. Velmi rozšířen byl na přelomu 18. a 19. století a to o pravé křídlo a kapli sv. Vavřince s pseudogotickými okny.

Památkově chráněná přehrada, postavena pod soutokem říčky Hejlovky a Jankovského potoka v l. 1921–27 podle projektu Josefa Řeřichy. Hráz dlouhá 118 m je z lomového kamene. Objem nádrže je 2,32 mil. m3 a plocha hladiny 38 ha.

Vodní nádrž Trnávka byla vybudována v letech 1977–1981 na řece Trnavě mezi Želivem a Červenou Řečicí. Jejím účelem je stejně jako u jiných představných nádrží zachycení splavenin, které by znečišťovaly vodárenskou nádrž Švihov na Želivce. Rekreačně využívané přehradní jezero má rozlohu 98 ha.

Vodní nádrž Vřesník je vyrovnávací nádrž na řece Želivce z let 1925-1928, která se nachází necelý kilometr východně od Želiva u osady Vřesník. Slouží k částečnému vyrovnání průtoků pod elektrárnou Sedlice. Kamenná hráz o délce 78,7 m a výšce 9,5 m vytváří jezero o rozloze 17 ha.

Výrazné tvrziště nad Želivkou cca 150 m od centra obce. Tvrz uváděna r. 1390, r. 1459 uváděna jako pustá, obnovena po roce 1463 a naposledy uváděna 1496.