Turistické cíle v okolí obce Roučkovice

R. 1757 manželé Jan Jiří Scheichart z Wienetalu a Antonie, rozená Pichmanová přestavěli starou tvrz v barokní zámek. Za dalších majitelů byly provedeny úpravy interiérů a v přilehlém zámeckém parku.

Původně gotický dům přestavěn po požáru v roce 1561 Janem Broumem z Chomutovic a Janem Kržem z Plotišť ve stylu italské renesance, později klasicistně a empírově upraven. Sídlil zde královský purkrabí. Nyní je zde Galerie M a Muzeum strašidel.

Středověká tvrz zmiňovaná r. 1363 ve spojitosti se smrtí Mikuláše z Radenína, přestavěná začatkem 17. stol na renesanční zámek a rozšířena o nové křídlo. Zámek upraven empírově, průčelí upraveno v roce 1845 pseudorenesančně.

Původně gotický dům, přestavovaný renesančně, barokně i klasicistně. Jako radnice slouží od roku 1850, kdy sem byl úřad města přenesen ze zámku Říčanských. Dochován gotický sklep a renesanční podloubí. Dnes sídlo MÚ.

Zřícenina větrného mlýna holandského typu. Kdy byl postaven a kým není jasné. Mlýn sloužil svému účelu až do roku 1848.

Pozdně barokní jednopatrový zámek, radikálně přestavěn roku 1919 M. Blechou. Interiér byl po válce upraven pro potřeby ústavu sociální péče. Dnes je opět v soukromých rukou, nedávno procházel celkovou rekonstrukcí. Kolem zámku je rozsáhlý park.

Zámek v z druhé poloviny 18. století vzniklý na místě tvrze ze 14. století. Od roku 1835 zde několik let bydlí mladý Bedřich Smetana. V sedmdesátých letech zřízeno muzeum s expozicí Hudební tradice Podblanicka, která je zde dodnes.

Třípatrová věž, součást městského opevnění, dnešní podoba je z roku 1584. Věžička pochází z roku 1774. V bráně jsou zazděny dvě kamenné pamětní desky ze zbořené branky Kolíbka.

Toskánský kamenný sloup s plastikou sv. Jana Nepomuckého z umělého kamene vznikl podle datace na soklu v roce 1703, tedy 18 let před světcovou kanonizací. Jan Nepomucký je zde znázorněn v obvyklé kompozici, s křížem v ruce a s pěticí hvězd, tvořící jeho svatozář. Roku 2001 byl sloup restaurován.

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1724, rekonstruovaná v r. 2004. Stojí na okraji rozsáhlého parkového komplexu Městských sadů. V parku je naučná stezka o zajímavostech parku samotného i přírody Pelhřimovska.

Kvalitní barokní kamenická práce z počátku 18. století (snad z roku 1706, tedy téměř čtvrt století před světcovým svatořečením), kterou nechali zhotovit majitelé zdejšího (dnes zaniklého) zámku, rodina Ubelli ze Siegburgu. Socha světce v podživotní velikosti je vytesána z červené nučické arkózy.

Pískovcová plastika od sochaře Zdenka Vondráčka z Hořic, z let 1904–1906. Stojí na podstavci zdobeném reliéfy svatých. Reliéf na přední straně podstavce znázorňuje sv. Václava jako dítě, s babičkou sv. Ludmilou. Pod nohama světce je nápisová deska se slovy “Nedej zahynout nám, ani budoucím”.