Turistické cíle v okolí obce Štítné

Vrchol s balvany a opuštěným lomem na mrákotínskou žulu. Dříve zde stála zeměměřičská věž využívaná i jako rozhledna.

Původně pozdně středověká tvrz, přestavěná v pol. 17. století či nejpozději ve 2. pol. 18. stol. v barokní zámek, po r. 1810 přestavěn klasicistně, na břehu Zámeckého rybníku na okraji nejzápadnější moravské obce. Dvojkřídlá patrová budova s nárožní věžicí a mansardovou střechou. Soukromý majetek.

Téměř čtvercová přízemní renesanční budova byla postavena před rokem 1620, po r. 1758 barokně upravena. Na první pohled upoutá její nová šindelová mansardová střecha. Velmi cenným architektonickým prvkem této stavby je barokní hambalkový krov. Fara je ohrazená původní zdí s bránou a brankou.

Klasicistní budova s mansardovou střechou byla postavena kolem r. 1800. První zmínky o farnosti v Častrově jsou z r. 1350, kdy zde nechal Dobeš z Bechyně postavit kostel sv. Mikuláše a zřídit při něm farnost. Farnost byla později zrušena a obnovena r. 1761 (od tohoto roku jsou zde vedeny matriky).

Historický měřičský katastrální sloup pochází z 18. století z období tereziánského či josefského I. vojenského mapování. V mapách je často chybně označován za hraniční sloup označující zemskou hranici mezi Čechami a Moravou. Lidově je zván "mamlas".

Hotel ve stylu české moderny vznikl v l. 1911-1912. Autorem byl architekt Antonín Hübschmann. Jako pohostinské zařízení sloužila budova do r. 2006. Objekt si téměř uchoval původní vzhled, v interiérech je řada původních detailů. Budova posloužila k natáčení několika filmů, např. filmu Postřižiny.

Strohá, jednolodní kaple s cibulovitou věžičkou. Stavba kaple započala před začátkem první světové války. Přestože válka zasáhla do stavebních prací, byl svatostánek 25. července 1915 vysvěcen. Roku 1933 byla postavena i sousedící fara.

K původně gotickému kostelíku byla koncem 16. století přistavěna jedna z nejstarších jesuitských kolejí v českých zemích. Po požáru 1616 proběhla manýristická obnova celého komplexu. V letech 1773–1995 kasárna, dnes museum fotografie.

Bývalý jezuitský seminář s gymnáziem a kaplí sv. Víta, postavený v první polovině 17. století. Od roku 1928 jsou v něm expozice Muzea Jindřichohradecka.

Rozlehlý zámecký areál, stojící na místě gotického hradu ze 13. století. Renesanční podobu získal v polovině 16. století. V zahradě stojí pozoruhodný kruhový pavilon – Rondel. Po dvou požárech chátral. Památka zachráněna rekonstrukcí v letech 1906–1926.

Původně hrad z roku 1248. V letech 1580-1593 přestavěn na renesanční zámek. Průčelí a třípatrová nárožní věž jsou klasicistní z 19. století.

Kamenný most v Jarošově nad Nežárkou pochází asi z 18. stol. a vede přes říčku Žirovnici. Je dvouobloukový o délce přes 27 m a šířce 4,5 m. Byl naposled rekonstruován v r. 2006. Od r. 1958 je kulturní památkou. Pro silniční dopravu je uzavřen, přístupný jen pro pěší a cyklisty.