Turistické cíle v okolí obce Stranná

Jednolodní, raně gotická památka, stojící na mírném návrší ve středu obce. Podle stavebně-historického průzkumu je kostel řazen do druhé poloviny 13. století. V přízemí věže kostela se nachází portál, který je datován přibližně okolo roku 1300.

Hrazený, původně farní, gotický kostel, postavený v první polovině 13. století. V průběhu let byl několikrát přestavován (1500, 1744, 1797, 1842 a 1894) až do dnešní, pozdně barokní podoby. O rozsahu a původní stavební podobě není do 15. stol. nic známo.

Kostel sv. Filipa a Jakuba v Žirovnici je monumentální novogotická stavba z let 1868-1872, která nahradila starší svatyni gotického původu. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od r. 2003 též chráněnou kulturní památkou.

Původně opevněný gotický kostel založen před r. 1348, upraven roku 1642, poslední úpravy kolem roku 1856.

Kostel sv. Jana Evangelisty v Těmicích je gotického původu z poloviny 14. Stol., později upravený barokně. Je filiálním kostelem ve farnosti Kamenice nad Lipou s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 je též chráněn jako kulturní památka.

Kostel sv. Jana Křtitele v Mnichu je gotického původu z 14. stol., barokně přestavěn kolem r. 1759 a upraven r. 1892. Nyní kostel farní s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 kulturní památka.

První zmínka o kostele je z roku 1273, jako farní je uváděn roku 1354. V roce 1594 získali jeho patronát jezuité. V roce 1653 vyhořel a v letech 1688–90 byl barokně přestavěn. Roku 1824 znovu vyhořel a při opravě získal dnešní podobu.

Barokní, v jádru gotický hřbitovní kostel, postavený Leskovci na konci 15. století. Z gotické stavby je viditelný portálek v jižní zdi lodi. Zpustlou stavbu nechal barokně obnovit v letech 1715-1716 arcibiskup František Künburg. Další přestavby proběhly v letech 1763, 1811 a po požáru v roce 1821.

Trojlodní empírová stavba s presbytářem uvnitř půkruhově a vně kostela polygonálně uzavřeným. Zmiňována je již v roce 1376, kdy byla součástí Olomoucké diecéze. Kostel v letech 1823 a 1835 zachvátil požár. V současné podobě je datován z l. 1843–1849.

Hřbitovní kostel sv. Jiljí v Žirovnici je barokní z doby kolem roku 1700 s pozdně gotickými pozůstatky starší stavby. Stojí v ohrazeném hřbitovním areálu a je využíván jen příležitostně. Od r. 1958 je chráněn jako kulturní památka.

Původně gotický kostel z r. 1359, v letech 1634 – 1657 přestavěn raně barokně. V presbytáři raně barokní fresky z první poloviny 17. století. Zařízení je většinou barokní, v sakristii gotická kamenná křtitelnice.

Poutní kostel poprvé uváděn v roce 1553. Po třicetileté válce chátral. V r. 1730 byl přestavěn do současné barokní podoby, snad podle projektu Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Při opravě střechy roku 1887 byla nalezena destička s datem 1587.