Turistické cíle v okolí obce Stranná

Chátrající trojkřídlý zámek, vzniklý přestavbou původní gotické tvrze ze 14. st., rozšířené Vencelíky z Vrchovišť po r. 1550 o dvě obytná křídla. Další barokní přestavba za Paradiesů, na poč. 18. st. postaven „nový zámek“. Empírové úpravy z r. 1840.

Ochranná zeď z r.1897 postavená z lomeného kamene, 4 m vysoká a 521 m dlouhá. Chránila vlaky před šrapnely létající z nedaleké c.a k. vojenské střelnice. Zbytky střelnice se zachovaly ve formě zarostlých ochranných valů v lese před zdí.

Pozdně barokní zámek postavený na místě zaniklého hrádku z poloviny 13. století. Dvůr Palupín a vesnice jsou písemně zaznamenané od roku 1358. Prokázat přesný věk hradu není možné, jelikož se ještě starší písemné doklady nezachovaly. Dnes v soukromém vlastnictví.

V Kostelní ulici v Jindřichově Hradci je u kostela Nanebevzetí Panny Marie v dlažbě vyznačen údajný průběh 15. poledníku východní délky, na což upozorňuje i pamětní deska. Jde o turistickou atrakci neznámé doby vzniku. Tento poledník ve skutečnosti prochází městem západněji.

Žulová stéla s oboustranným plastickým reliéfem kříže vyrůstajícího z Golgoty neznámého stáří a příčiny vzniku. Na čelní straně jsou znázorněny zbraně - meč a kuše. Na zadní straně stély jsou rytiny méně zřetelné – vpravo je šipka a vlevo štít s mečem. Kámen je památkově chráněný od roku 1958.

Na místě původní tvrze vystavěn prostý zámek. V druhé pol. 20. stol. v majetku státního statku a začala jeho devastace. V restitucích navrácen původním majitelům a ani za dalších majitelů nedošlo k záchraně zámku.

Patrová tvrz se střílnami stojí na mírné ostrožně nad bývalým rybníkem, nejsou o ní písemné zprávy. Byla v majetku vladyckého rodu Koňasů z Vydří někdy od poloviny 16. století.

Železná rozhledna na Křemešníku, postavena r. 1993 v nadmořské výšce 765 m n.m., vysoká 52 m. Asi 400 m od věže stojí poutní kostel Nejsvětější Trojice.

Původně tvrz ze 14. století, koncem 16. století za Vrchotických z Loutkova přestavěna na renesanční zámek. Od roku 1638 v majetku jindřichohradeckých jezuitů, kteří jej přestavěli barokně. V 19. století pseudogotické úpravy. Dnes škola.

R. 1757 manželé Jan Jiří Scheichart z Wienetalu a Antonie, rozená Pichmanová přestavěli starou tvrz v barokní zámek. Za dalších majitelů byly provedeny úpravy interiérů a v přilehlém zámeckém parku.

Drobná barokní plastika ze 17. století na robustním žulovém sloupu. Rekonstruována v roce 2000.

Barokní sousoší z let 1717–1720 od Františka Bauguta. Trojboký podstavec zdobený reliéfy je doplněn sochami světců – Jana Nepomuckého, Jana Křtitele, Prokopa a Josefa. V roce 1838 byla kolem postavena empírová kašna.