Turistické cíle v okolí obce Stranná

Vodoléčebné a klimatické lázně u sv. Katřiny jsou uváděny v 16. stol. Dle pověsti pramen uzdravil dcery pána z Leskovce a ten zde dal postavit kapličku. Věhlas získaly v 18. století, za první světové války vyhořely a již nikdy nebyly zcela obnovy.

Klasicistní zámek postaven pravděpodobně Maxmiliánem Regalem či jeho dcerami v období od prvé čtvrtiny do konce 18. století. V r. 1841 zde pobýval Bedřich Smetana. R. 1949 zestátněn, patřil státnímu statku Pelhřimov. Dnes v soukromých rukou.

Datován od počátku 14. století za působení mlynáře Skuhry. Roku 1951 jej značně zdevastovala povodeň a téhož roku přestal sloužit svému účelu. Posledním mlynářem zde byl Josef Svoboda ze Zahrádek. Od roku 1992 rekonstruován do dnešní podoby.

Bývalá tvrz ze 14. století na skalnatém ostrohu v majetku Pelhřima z Mnichu. R. 1359 se uvádí Pikart z Mnichu, po něm Petr z Mnichu (1367) a Jan z Mnichu (1394). R. 1762 byla tvrz upravena a slouží jako fara.

Návesní kaple z 18. či začátku 19. století. Má čtvercový půdorys, vstup je pravoúhlý a malá okénka v bočních stěnách jsou zaklenuta do půlkruhu. Uvnitř je kaple plochostropá. Kaple má stanovou šindelovou střechu se zvoničkou. Tato drobná sakrální lidová stavba je památkově chráněna od roku 1958.

Zachované mohutné (8 m široké a 4 m hluboké) příkopy a valy bývalé gotické tvrze, zvané též Blažkův zámek, v lese u vsi Nemojov. Patřila pánům z Vokova, zpustla v 16. století.

Nežárecká brána, dříve též Linecká, pochází ze třetí čtvrtiny 15. století. Středověká brána má dva gotické a jedno renesanční patro. V 19. století byla brána opatřena hodinami. Nachází se nedaleko státního hradu/zámku, na Balbínově náměstí.

Raně barokní patrová budova z počátku 17. století, s vížkou uprostřed průčelí. Na nádvoří jsou druhotně zazděny dva portály – renesanční z r. 1603 a lomený gotický portál. V budově dodnes sídlí vedení města.

Chátrající trojkřídlý zámek, vzniklý přestavbou původní gotické tvrze ze 14. st., rozšířené Vencelíky z Vrchovišť po r. 1550 o dvě obytná křídla. Další barokní přestavba za Paradiesů, na poč. 18. st. postaven „nový zámek“. Empírové úpravy z r. 1840.

Ochranná zeď z r.1897 postavená z lomeného kamene, 4 m vysoká a 521 m dlouhá. Chránila vlaky před šrapnely létající z nedaleké c.a k. vojenské střelnice. Zbytky střelnice se zachovaly ve formě zarostlých ochranných valů v lese před zdí.

Pozdně barokní zámek postavený na místě zaniklého hrádku z poloviny 13. století. Dnes v soukromém vlastnictví.

V Kostelní ulici v Jindřichově Hradci je u kostela Nanebevzetí Panny Marie v dlažbě vyznačen údajný průběh 15. poledníku východní délky, na což upozorňuje i pamětní deska. Jde o turistickou atrakci neznámé doby vzniku. Tento poledník ve skutečnosti prochází městem západněji.