Turistické cíle v okolí obce Častrov

Terénní stopy po švédském vojenském táboře z roku 1640. Tábor měl rozměry cca 50 x 50 m, dvě vysunutá dělostřelecká postavení a dva vchody.

Synagoga postavena Štěpánem Walserem r.1855, napodobuje asyrskobabylonskou architekturu. Devastace během 2.světové války. Do r.1989 sklad Spojených kartáčoven Pelhřimov. Po převodu do vlastnictví Židovské náboženské obce zahájeny zabezpečovací práce.

Evangelická toleranční modlitebna z roku 1785. Musela být postavena na okraji vsi, s vchodem mimo hlavní cestu, bez věže a zvonů. Roku 1876 byla k původní budově přistavěna věž dle návrhu Štěpána Walsera z Čížkova. Opravena v letech 1958-1968, kdy byly odkryty původní toleranční nápisy na stěnách.

Dnes již zřícenina pravděpodobně loveckého zámečku, který byl postaven v 16. stol. Po zapálení bleskem roku 1860 již nebyl obnoven a chátrá.

Dobře dochované tvrziště tvrze z pol. 14. stol. Nejstarší známý držitel byl Heřman z Ústrašína, připomínán r. 1354. Kolem r. 1410 získali Ústrašín Hazmukové z Proseče a do poloviny 15. stol. tvrz zcela zaniká. Dochován příkop a mohutné valy.

Zámek, založený patrně počátkem 19. století. Využíván k administrativním a obytným účelům a jako příležitostné sídlo vrchnosti. Patrová obdélná budova, krytá mansardovou střechou.

V 16. století založili zdejší tvrz Leskovci z Leskovce. Posledním vlastníkem byl Arnošt z Leskovce. Po jeho smrti byla tvrz změněna na poddanskou usedlost. K bydlení sloužila do roku 1953, poté jako budova místního JZD. V roce 1965 byla tvrz zbořena.

Nedokončená romantická vila, kterou si v letech 1930 – 1934 nechal vybudovat sochař a medailér Josef Šejnosta jako letní residenci a muzeum medailí. Projekt vytvořil architekt Kamil Hilbert. K obnově stavby došlo až v roce 2011 a bylo zde opět plánováno muzeum. Ani poté však budova nebyla dokončena.

Terénní zbytky východní višněvické tvrze, založené asi ve 13. st. a r. 1379 uváděné jako příslušenství Choustníka, r. 1597 již zaniklé. Dobře dochované tvrziště o rozměrech jádra asi 7x11 m s dosud 3–6 m širokým okružním příkopem a vnějším valem.

Terénní zbytky západní višněvické tvrze, založené asi ve 13. st. a r. 1379 uváděné jako příslušenství Choustníka, r. 1597 se uvádí již jen les. Nevýrazné tvrziště o rozměrech asi 19x18 m s dosud 4–8 m širokými ale mělkými příkopy.

Prostá patrová budova zámečku postavená Václavem Ubellim počátkem 19. století. Vždy jen občasné sídlo vrchnosti. Poznamenáno necitlivými úpravami 20. věku. Nevyužívaný objekt není v současné době výrazněji udržován.

Dřevěnou vyhlídku, připomínající honosnější myslivecký posed, postavili dobrovolníci a myslivci z Mezné v roce 2022. Stavba je volně přístupná na vlastní nebezpečí.