Turistické cíle v okolí obce Častrov

nebo vyberte

Častrov

Vysočina,  Pelhřimov  (PE)
Nalezeno celkem 167 záznamů, 8 / 14 stran, vyhledáno za 0.2 sec
 kostel sv. Jiří
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Božejov
Původně gotický kostel z r. 1359, v letech 1634 – 1657 přestavěn raně barokně. V presbytáři raně barokní fresky z první poloviny 17. století. Zařízení je většinou barokní, v sakristii gotická kamenná křtitelnice.
 kostel sv. Kateřiny
Svatá Kateřina
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Počátky
Poutní kostel poprvé uváděn v roce 1553. Po třicetileté válce chátral. V r. 1730 byl přestavěn do současné barokní podoby, snad podle projektu Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Při opravě střechy roku 1887 byla nalezena destička s datem 1587.
 kostel sv. Mikuláše
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Častrov
Původně gotický kostel, dnes pozdně barokní stavba. Založen kolem roku 1350 Dobešem z Bechyně. Současná podoba z roku 1722. Zajímavé jsou hodiny umístěné v šindelem kryté báni.
 kostel sv. Petra a Pavla
600.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Libkova Voda
Kostel sv. Petra a Pavla založen kolem roku 1340, připomínán roku 1355. Barokně přestavěn v letech 1686–1691, v roce 1719 a 1842 vyhořel. Věž přistavena v roce 1873. Zařízení pseudogotické.
 kostel sv. Petra a Pavla
590.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Jihočeský kraj, Popelín
Klasicistní, jednoduchá, jednolodní stavba se zvonicí orientovanou k jihu, dostavěn a vysvěcen koncem roku 1788. V zadní části presbyteria se nachází dvě naproti sobě situované kaple, stojící na východní a západní straně kostela.
 kostel sv. Prokopa
481.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihočeský kraj, Jarošov nad Nežárkou
Kostel sv. Prokopa v Jarošově nad Nežárkou je gotického původu z 14. stol., přestavován v letech 1550 a 1720 a upravován v 19. stol. Nyní filiální v římskokatolické farnosti Nová Včelnice s pravidelnými bohoslužbami. Od r. 1958 chráněn s areálem okolního hřbitova jako kulturní památka.
 kostel sv. Prokopa
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihočeský kraj, Studená
Kostel ze II. čtvrtiny 14. století byl upravován po požárech v letech 1750 a 1855. Vnitřní zařízení je barokní.
 kostel sv. Tomáše z Canterbury
560.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Nová Cerekev
Současný kostel vystavěn v letech 1750–60 v barokním slohu. Kostel je jednolodní neorientovaná stavba s mohutným průčelím a hranolovitou věží na druhém konci kostela, jejíž zdivo pochází z původního gotického kostela.
 kostel sv. Václava
628.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihočeský kraj, Palupín
Kostel na hřbitově v Palupíně byl postaven r. 1617 jako evangelický, již od r. 1620 je však katolický a zasvěcený sv. Václavovi. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Od r. 1958 je chráněn jako kulturní památka.
 kostel sv. Vavřince
518.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Rynárec
Původní románský kostel nejprve přestavěn goticky a poté roku 1733 barokně. R. 1749 poprvé opravován a poslední oprava provedena r. 2005. Z původního románského kostela pochází věž, ovšem barokně přestavěná. Kostel je jednolodní, obdélníková stavba s pětiboce uzavřeným presbytářem
 kostel sv. Víta
522.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Jihočeský kraj, Kostelní Radouň
Kostel sv. Víta v Kostelní Radouni je gotického původu z 14. stol., rozšířen barokně byl v 17. stol., věž pochází z r. 1857. Současná novogotická podoba stavby pochází z 19. stol. Nyní je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 též kulturní památkou.
 kostel sv. Víta
Pelhřimov
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina
Nejstarší sakrální stavba Pelhřimova, vysvěcena r. 1236. Původně farní, poté filiální, poté hřbitovní a nakonec gymnasialní. R. 1614 renesančně přestavěn, barokní přestavba z l. 1739–1740. Dnes výstavní síň a galerie.