Turistické cíle v okolí obce Těšenov

Přírodní památka vyhlášená v roce 1984 na ploše 0,2 hektaru. Je jedním z nejlépe zachovalých projevů intenzivního mrazového zvětrávání žuly ve vrcholových partiích Jihlavských vrchů v nadmořské výšce 765–774 metrů nad mořem.

Zaniklý barokní zámek, který dal pravděpodobně vybudovat na místě tvrze Maxmilián Arnošt Hornek z Horneku, který vlastnil Mirošov v letech 1710–1730. Po r. 1949 vlastnil zámek státní statek. Od r. 1958 byl kulturní památkou. V r. 1985 se zřítila část zdí devastované budovy a r. 1986 byl zbourán.

Návesní kaple z 18. či začátku 19. století. Má čtvercový půdorys, vstup je pravoúhlý a malá okénka v bočních stěnách jsou zaklenuta do půlkruhu. Uvnitř je kaple plochostropá. Kaple má stanovou šindelovou střechu se zvoničkou. Tato drobná sakrální lidová stavba je památkově chráněna od roku 1958.

Zachované mohutné (8 m široké a 4 m hluboké) příkopy a valy bývalé gotické tvrze, zvané též Blažkův zámek, v lese u vsi Nemojov. Patřila pánům z Vokova, zpustla v 16. století.

Raně barokní patrová budova z počátku 17. století, s vížkou uprostřed průčelí. Na nádvoří jsou druhotně zazděny dva portály – renesanční z r. 1603 a lomený gotický portál. V budově dodnes sídlí vedení města.

Vlachyňa Leskovec z Leskovce v l.1543-1561 přestavěl tvrz na renesanční zámek. Za arcibiskupa hraběte Jana Bedřicha z Valdštejna byl rychnovský zámek v r. 1675 zčásti přestavěn a zbarokizován.

Pozdně secesní budova obchodního domu s prvky nastupující moderny, postavena podle projektu Václava a Františka Kavalírových v letech 1913–1914. Fasáda dvoukřídlé jednopatrové budovy s nárožní věží je zdobena ornamenty inspirovanými lidovým uměním.

Památník 33 mužům, popraveným 7. 5. 1945 nacisty na vězeňském dvoře soudu, dnešní radnice. Sousoší Jaroslava. Krechlera Oběti revoluce je z r. 1975. Kovové prvky jsou dílem uměleckého kováře Alfreda Habermanna. R. 1992 zde byl odhalen pomník židovským obětem holocaustu, jehož autorem je Jan Sedlák.

Křížový kámen, údajně středověký, dle nezřetelného letopočtu z r. 1335. Objeven byl r. 1907. Kámen má rozměry 80x43x14 cm, jedná se pravděpodobně o fragment, jehož horní část byla odlomena. Je na něm reliéf kříže ve tvaru T a rytiny ženské a mužská postavy. Ke kameni se vztahují tři různé legendy.

Žulová stéla s oboustranným plastickým reliéfem kříže vyrůstajícího z Golgoty neznámého stáří a příčiny vzniku. Na čelní straně jsou znázorněny zbraně - meč a kuše. Na zadní straně stély jsou rytiny méně zřetelné – vpravo je šipka a vlevo štít s mečem. Kámen je památkově chráněný od roku 1958.

Žulová deska z roku 1650 připomíná nehodu, při které pod převráceným vozem zahynul obchodník se solí Martin Cejnar. Na desce je reliéfní kříž s mírně se rozšiřující patkou a rameny. Nalevo od kříže je reliéf kola, vpravo reliéf stočených opratí. Pod rameny kříže je letopočet 1650 a jméno oběti.

Monolitický žulový kříž latinského typu, středověkého původu je asi 1 m vysoký, hrubě opracovaný. Nejsou na něm žádné symboly ani nápisy. Pověsti, které se k němu váží, se vztahují do doby třicetileté války. Památkově chráněný od r. 1958, na současné místo přenesen při stavebních úpravách r. 1988.