Pozdně barokní neorientovaný obdélný kostel s půlkruhovým závěrem z let 1755–1760. Vystavěn Wolfgangem Filserem na náklady baronů de Klee. V roce 1836 klasicistně přestavěn, tehdy získal dvouvěžové průčelí i nové trojramenné schodiště. Mobiliář z přelomu 18. a 19. stol. Chráněn od roku 1958.
Klasicistní, jednoduchá, jednolodní stavba se zvonicí orientovanou k jihu, dostavěn a vysvěcen koncem roku 1788. V zadní části presbyteria se nachází dvě naproti sobě situované kaple, stojící na východní a západní straně kostela.
Barokní kostel sv. Václava postaven na místě starší kaple v letech 1749–1751, snad Anselmem Luragem. Památkově chráněn je celý areál, sestávající kromě kostela z hřbitova, márnice, ze zděné ohradní zdi a z dvojice bran v ohradní zdi, situovaných po obou stranách vstupu do kostela.
Původní románský kostel nejprve přestavěn goticky a poté roku 1733 barokně. R. 1749 poprvé opravován a poslední oprava provedena r. 2005. Z původního románského kostela pochází věž, ovšem barokně přestavěná. Kostel je jednolodní, obdélníková stavba s pětiboce uzavřeným presbytářem
Gotický farní kostel prvně zmiňován r. 1303. Opravován po požáru v 15. stol. a patrně tehdy doplněn o věž. Opraven a barokně přestavěn r. 1709 po požáru z r. 1675. Dále opravován v r. 1948, archeologický průzkum proveden v letech 2005-2007. Kostel se hřbitovní zdí památkově chráněn od r. 1958.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Pavlov
Původně zřejmě gotický kostel je v Pavlově doložen k roku 1365. Z té doby se zachovala spodní část věže. Dnešní podoba vznikla barokní přestavbou 1772–5. Součástí areálu fara s gotickými sklepy, rovněž barokně přestavěná.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina
Nejstarší sakrální stavba Pelhřimova, vysvěcena r. 1236. Původně farní, poté filiální, poté hřbitovní a nakonec gymnasialní. R. 1614 renesančně přestavěn, barokní přestavba z l. 1739–1740. Dnes výstavní síň a galerie.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Horní Cerekev
Původně gotický kostel, r. 1384 uváděn jako farní. Koncem 15. stol. byl obnoven, v letech 1547–1562 byl rozšířen v trojlodní, barokně přestavěn r.1631 a 1763.
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Vysočina, Kostelec
Zaniklý hrádek jehož pozůstatkem jsou valy a náznaky zdí. Vybudován pravd. ve 13. stol., v letech 1360–1366 zmiňováni Oldřich a Mikuláš Hamr z Kostelce, r. 1364 Havel z Pacova, poté Jaroslav ze Šternberka a znovu Havel. Zanikl pravd. před r. 1464.
Zaniklá tvrz ne zcela jasné historie, která pravděpodobně sloužila majitelům Kostelce, jimiž byli v letech 1360-1365 bratři Oldřich a Mikuláš Hamr z Kostelce. Tvrz zpustla zřejmě v r. 1458 při obléhání Jihlavy Jiřím z Poděbrad. Dnes se dochoval jen ostrůvek ve zcela zatopené bývalé mokřadní louce.
Památkově chráněný objekt tvoří budova bývalé kovárny, obytný dům a hospodářský dvůr. Kovárna byla postavena v roce 1863. Dominantou celé stavby jsou dva mohutné oblouky. Jedná se o vzácně zachovalou ukázku lidového stavitelství 19. století na Vysočině.
Křížová cesta v podobě cihlových kapliček podle návrhu Antonína Theina z let 1903 – 1906 byla postavena jako součást poutního areálu na Křemešníku. Zdobili ji terakotové reliéfy Viktora Foerstera. V roce 1947 byly původní kapličky nahrazeny žulovými od Františka Řeháka, s obrázky Raimunda Ondráčka.
Kostelec u Jihlavy 
