Turistické cíle v okolí obce Řeženčice

Rašelinné jezírko leží při silnici Panenská Rozsíčka – Sedlejov, je domovem několika druhů ohrožených rostlin a živočichů. Chráněným územím vyhlášeno 1984.

Původně gotický dům přestavěn po požáru v roce 1561 Janem Broumem z Chomutovic a Janem Kržem z Plotišť ve stylu italské renesance, později klasicistně a empírově upraven. Sídlil zde královský purkrabí. Nyní je zde Galerie M a Muzeum strašidel.

Původně gotický dům, přestavovaný renesančně, barokně i klasicistně. Jako radnice slouží od roku 1850, kdy sem byl úřad města přenesen ze zámku Říčanských. Dochován gotický sklep a renesanční podloubí. Dnes sídlo MÚ.

Pseudorenesanční zámek přestavěn ze staršího sídla v roce 1873, snad podle projektu Augusta Prokopa. Po roce 1906 rozšířen o škrobárnu. V roce 1928 velkostatek zakoupili manželé Šaškovi, kterým byl navrácen po roce 1990. Dnes zrekonstruovaný a udržovaný společně s ostatním hospodářstvím.

Gotický hrad pánů z Hradce ze 14. stol., renesančně upravený na lovecké sídlo. V pol. 20. stol. zrekonstruován.

Třípatrová věž, součást městského opevnění, dnešní podoba je z roku 1584. Věžička pochází z roku 1774. V bráně jsou zazděny dvě kamenné pamětní desky ze zbořené branky Kolíbka.

Neobvyklý typ drobné sakrální památky z r. 1760, v původní evidenci NPÚ označovaný jako poklona. Pozdně barokní kamenný sloup s kvádrovou římsou, zakončenou komolým jehlanem, vrcholící plechovou deskou, původně údajně s malbou Svaté Trojice. Památkově chráněný od roku 1958.

Barokní kamenný sloup z r. 1746 se siluetou P. Marie s Ježíškem na vrcholu představuje nepříliš obvyklý typ drobné sakrální stavby. Na hranolovém soklu s rytými rámy spočívá čtyřboký sloup ukončený krycí deskou, na které je osazena silueta v podobě malby na plechu. Památkově chráněn od května 1958.

Socha Panny Marie s Ježíškem je cca 1 m vysoká kamenická práce na výrazném kamenném sloupu připomínající lidovou tvorbu. Původní záznam v databázi památkové péče uvádí rok vzniku 1685 jako barokního originálu, dnes je považována za mladší kopii Batelovské Madony. Chráněna od roku 1958.

Renesanční tvrz z 16. století tvoří jádro jihovýchodní části dnešní usedlosti čp. 4. Tvrz zcela přestavěna, dochovaly se některé druhotně použité kamenické detaily a pozůstatek příkopu na východní straně.

Nedatovaný křížový kámen s reliéfem latinského kříže, fragmentem nápisu v gotickém písmu a rytinou střelné zbraně, snad pistole. Původně se nacházel na okraji lesa severovýchodně od obce mezi Batelovem a Spělovem. Podle pověsti označoval místo, kde byl zabit důstojník francouzské armády.

Barokní pískovcovou sochu zhotovil sochař Franz Klaus pro Leopolda Karla hraběte z Herbersteina. Znázorňuje Pannu Marii v životní velikosti se svatozáří, oděnou ve zřasený šat, stojící na zeměkouli obtočené hadem. Postava je umístěna na zdobném soklu s bočními křídly. Památkově chráněná od r. 1958.