Turistické cíle v okolí obce Řeženčice

Toleranční modlitebna z roku 1788, interiér upraven v roce 1881. Kolem je hřbitov, založený zároveň s modlitebnou, s několika zajímavými náhrobky z počátku 19. století V r. 1991 opravena.

Tvrz vystavěná v roce 1513 Vencelíky z Vrchovišť přestavěna Kryštofem Vencelíkem na renesanční zámek ke konci 16. století. Po třicetileté válce opraven, barokní úpravy v roce 1714, dnešní vzhled z roku 1860. V současnosti patří České akademii věd.

Dobře dochované tvrziště tvrze z pol. 14. stol. Nejstarší známý držitel byl Heřman z Ústrašína, připomínán r. 1354. Kolem r. 1410 získali Ústrašín Hazmukové z Proseče a do poloviny 15. stol. tvrz zcela zaniká. Dochován příkop a mohutné valy.

V 16. století založili zdejší tvrz Leskovci z Leskovce. Posledním vlastníkem byl Arnošt z Leskovce. Po jeho smrti byla tvrz změněna na poddanskou usedlost. K bydlení sloužila do roku 1953, poté jako budova místního JZD. V roce 1965 byla tvrz zbořena.

Tvrz přestavěná na zámek. Rytíř Jan z Minetti r.1729 přestavěl tvrz na barokní zámek. R.1838 hrabata z Rumerskirchu, opravili zámek. R.1904 Richard Fiedler přestavět zámek do dnešní podoby.

Nedokončená romantická vila, kterou si v letech 1930 – 1934 nechal vybudovat sochař a medailér Josef Šejnosta jako letní residenci a muzeum medailí. Projekt vytvořil architekt Kamil Hilbert. K obnově stavby došlo až v roce 2011 a bylo zde opět plánováno muzeum. Ani poté však budova nebyla dokončena.

Prostá patrová budova zámečku postavená Václavem Ubellim počátkem 19. století. Vždy jen občasné sídlo vrchnosti. Poznamenáno necitlivými úpravami 20. věku. Nevyužívaný objekt není v současné době výrazněji udržován.

Dřevěnou vyhlídku, připomínající honosnější myslivecký posed, postavili dobrovolníci a myslivci z Mezné v roce 2022. Stavba je volně přístupná na vlastní nebezpečí.

Původní stavba měla věžovitou gotickou podobu z 15.st. Na zámek přestavěl Adam z Říčan v l.1550-51. V r.1561 renesanční přestavba. R.1682 barokní přestavba, vzhled s menšími úpravami stejný dodnes. Od r.1908 okresní muzeum, dnes regionální muzeum.

Židovský hřbitov byl založen na přelomu 18. a 19. století. Nejstarší náhrobek pochází z doby kolem r. 1800. Hřbitov patří mezi nejmenší židovské hřbitovy u nás – rozkládá se na ploše 373 m2. Dochovalo se zde jen 27 většinou jednoduchých náhrobků.

Hřbitov založen v polovině 18. století a užíván byl do počátku druhé světové války. Dochovalo se cca 130 náhrobků od 18. do 20. století a zajímavá márnice/vozovna.

Židovský hřbitov neznámého stáří, sloužící kdysi početné židovské populaci Batelova. Nejstarší čitelný náhrobek je z r. 1715. Pohřby do 2. světové války.