Novogotickou kapli sv. Kříže (někdy označovanou jako kostel Nalezení sv. Kříže) postavil stavitel Josef Šlechta v letech 1883-1886. Stojí na místě kaple Božího hrobu z roku 1671. Ve druhé polovině 20. století chátrala a hrozila ji demolice. Od roku 2015 slouží jako obřadní, výstavní a koncertní síň.
Drobná obdélníková kaple sv. Magdaleny v Eši byla postavena podle plánu stavitele Mazance z Nové Cerekve v letech 1865 - 1866. Stavbu financovala obec, majitel panství Kámen, Václav Enis z Atteru na ni věnoval 4400 cihel. Oltářní obraz namaloval páter Kamarýt z Deštné. Vysvěcena 22. července 1866.
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Vysočina
Jednoduchá novobarokní kaple byla postavena r. 1850. Postavit ji patrně nechali přívrženci Mikuláše z Vlásenice († r. 1495), prostého sedláka, později proroka a kazatele, který měl na tomto místě často dlít. Míval vidiny a rozmlouval s Bohem - na zákl. těchto rozmluv vytvořil své učení.
sakrální památky - kaple, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Nová Ves
Malá kaplička pochází z konce 19. stol. Je čtvercového půdorysu a zakončena malou věžičkou. Ve věžičce malý zvon. Zvonička zakončena křížem. Začátkem 21. století prošla rekonstrukcí.
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Těchoraz
Drobná výklenková kaplička nejasného stáří má obdélný půdorys s nikami na západní a východní straně. V nich byly umístěny dřevěné sochy sv. Jana Nepomuckého, které byly zcizeny roku 1975. Kaple je udržována v dobrém technickém stavu.
technická památka, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Pelhřimov
Kašna na pelhřimovském náměstí je doložena k r. 1546. Současná podoba je z r. 1828, opravena r. 1888. Na osmibokém sloupu uprostřed kruhové nádrže stojí socha sv. Jakuba Většího v poutnickém rouchu, čtyři chrliče mají podobu lvích hlav.
Klášter benediktinů zal. r. 1139 biskupem Ottou a knížetem Soběslavem a jeho manželkou Adlétou. Od roku 1149 patří premonstrátům. Románský kostel po požáru r. 1712 zničen. V l.1713 - 1714 postasven J. B. Santinim nový kostel ve stylu barokní gotiky.
tvrz, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Vysočina, Košetice
Výrazné terénní nerovnosti a stopy zdiva na místě středověké tvrze, založené snad jako opěrný bod na hranicích biskupských držav. Později předpokládané sídlo pánů z Košetic. Dochován především hluboký příkop na jižní straně tvrziště a nepatrné zbytky zdí na severovýchodě areálu.
hrad, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Vysočina, Březina
Zbytky hradu či tvrze poškozené výstavbou dvou sýpek. Hrad poprvé připomínán na sklonku 13. století, zanikl kolem pol. století 15., kdy majitelé přesídlili na nedalekou tvrz Loutkov. Dochovány především hluboké příkopy a část obvodové zdi pojaté do hmoty jedné ze sýpek. Kulturní památka ČR.
Původně fara. V druhé pol.18.stol.hrabě Josef Jaroslav Věžník připojil k zámeckému areálu starého zámku a barokně upravil. Z druhé pol.18.stol. pochází celkový vzhled zámečku.
zámek - původní tvrz, chátrající, nepřístupno, Vysočina
Josef Jaroslav Věžník r.1725 přestavěl tvrz v jednopatrový dvoukřídlý barokní zámek. R. 1790 Antonín Mořic z Böhmu, zámek opravil. R.1910 Karel Prášek opravil a upravil zámek ve stylu historizujících slohů a secese.
Košetice - nový zámek 
