Turistické cíle v okolí obce Stanovice

Nedatovaná mohutná zděná boží muka, pravděpodobně z doby končícího baroka, vzhledem podobná několika dalším božím mukám na okraji Želivi. Mají obloukovitě zaklenuté niky, římsu a taškami pokrytou stanovou střechu. Na vrcholu stojí drobná pískovcová soška Krista. Památkově chráněna jsou od roku 1958.

Barokní zděná boží muka byla postavena na přelomu 18.-19. století na místě zaniklé kaple sv. Rocha. Na hranolovém soklu je postavena vysoká kaplice s mělkými, půlkruhově zaklenutými nikami. Původně obsahovaly obrázky, dnes jsou v nich skleněné desky s texty o světci a historii božích muk a Lukavce.

Stanislav Houska ze Zahrádky r.1574 vystavěl tvrz. R.1743 tvrz přestavěna na barokní zámek. R.1893 zámek upraven v pseudorenesančním slohu.

Zámek pravděpodobně ze 17. stol., jehož dnešní podoba pochází z pozdně klasicistní úpravy provedené roku 1841. Po roce 1945 byl zámek zkonfiskován státem a v zámku zřízen Diagnostický ústav sociální péče.

Na místě zámku byla postavena cca v 2. pol. 13. stol. tvrz. Ve 14. stol. opevněna a rozšířena na hrad. V 60. l. 16. stol. přestavěn Šebestiánem Leskovcem na renesanční zámek. Po r. 1620 v majetku pražského arcibiskupství, r. 1948 zestátněn.

Zámek postaven roku 1785. Dnešní podoba zámku je z 19. století, kdy byl zámek majetkem rodiny Walser a je dílem pozdně empírové přestavby. Po roce 1945 sloužila budova potřebám zemědělského družstva – převážně bytovým účelům, dnes je zámek prázdný.

Historie pacovské farnosti sahá do poloviny 14. století. Fara zde byla povýšena na děkanství roku 1803. To sídlí v barokní budově z 18. století, upravené v polovině 19. stol. V minulém režimu zde byla zemědělská škola, dnes opět duchovní správa. V budově repliky obrazů z 18. století.

Na místě současných barokních budov stával po roce 1400 gotický dvorec, chráněný městskými hradbami. Po požáru v roce 1766 byla středověká stavba nahrazena barokní. Průčelí pochází z konce 18. století. Ze středověké stavby se zachovaly stavební detaily, jako jsou portálky a kamenná ostění oken.

Evropsky významná kubistická stavba podle projektu architekta Pavla Janáka. Vystavěna v letech 1912–1913 stavitelem Karlem Postráneckým pro Jana Drechsela, tehdejšího pelhřimovského okresního hejtmana a císařského radu. Dnes firemní sídlo.

Budova fary v Jiřicích byla postavena v 18. století a upravena na počátku 20. století. Erb premonstrátského kláštera v Želivi připomíná, že nedaleký klášter obec založil a vlastnil. Letopočet na fasádě 1909 datuje novobarokní přestavbu objektu. Autorem reliéfu na průčelí je V. Amort.

Klasicistní budova s mansardovou střechou byla postavena kolem r. 1800. První zmínky o farnosti v Častrově jsou z r. 1350, kdy zde nechal Dobeš z Bechyně postavit kostel sv. Mikuláše a zřídit při něm farnost. Farnost byla později zrušena a obnovena r. 1761 (od tohoto roku jsou zde vedeny matriky).

Kubisticky upravený barokní dům, dílo architekta Pavla Janáka z roku 1914. Původně gotický dům prošel v historii mnoha přestavbami, nejvýznamnější byla barokní přestavba po požáru v r. 1766 a výše uvedená kubistická úprava z roku 1914.