Turistické cíle v okolí obce Chvojnov

nebo vyberte

Chvojnov

Vysočina,  Pelhřimov  (PE)
Nalezeno celkem 209 záznamů, 8 / 18 stran, vyhledáno za 0.21 sec
 Kočičí hrádek
440.0 m. n.m.
Starý zámek, Košetice
tvrz, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Vysočina, Košetice
Výrazné terénní nerovnosti a stopy zdiva na místě středověké tvrze, založené snad jako opěrný bod na hranicích biskupských držav. Později předpokládané sídlo pánů z Košetic. Dochován především hluboký příkop na jižní straně tvrziště a nepatrné zbytky zdí na severovýchodě areálu.
 kolomazný kámen
600.0 m. n.m.
technická památka, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Nový Rychnov
Drobná technická památka, původně určená k výrobě kolomazi. Jde o kruhový žulový balvan s prohlubní svažující se k otvoru uprostřed. Na něm byl destilací borového dřeva získáván dehet, smícháním s tukem pak vznikala kolomaz - mazivo na dřevěné nápravy vozů. Kámen je v centru obce druhotně umístěný.
 Konipas
470.0 m. n.m.
Hořepník, Konipasy
hrad, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Vysočina, Březina
Zbytky hradu či tvrze poškozené výstavbou dvou sýpek. Hrad poprvé připomínán na sklonku 13. století, zanikl kolem pol. století 15., kdy majitelé přesídlili na nedalekou tvrz Loutkov. Dochovány především hluboké příkopy a část obvodové zdi pojaté do hmoty jedné ze sýpek. Kulturní památka ČR.
 Košetice
520.0 m. n.m.
starý zámek
zámek - původní tvrz, chátrající, nepřístupno, Vysočina, Košetice
Josef Jaroslav Věžník r.1725 přestavěl tvrz v jednopatrový dvoukřídlý barokní zámek. R. 1790 Antonín Mořic z Böhmu, zámek opravil. R.1910 Karel Prášek opravil a upravil zámek ve stylu historizujících slohů a secese.
 Košetice - nový zámek
520.0 m. n.m.
zámek, zachovalý, nepřístupno, Vysočina
Původně fara. V druhé pol.18.stol.hrabě Josef Jaroslav Věžník připojil k zámeckému areálu starého zámku a barokně upravil. Z druhé pol.18.stol. pochází celkový vzhled zámečku.
 kostel Božího Těla
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, volně přístupno, Vysočina, Červená Řečice
Původně gotický kostel s neobvyklým závěrem v podobě apsidy, přestavěný renesančně.
 kostel Božího Těla
510.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zaniklý, volně přístupno, Vysočina, Pelhřimov
Zaniklý gotický hřbitovní kostel Božího Těla je poprvé uváděn na konci 15. století. V 70. letech 17. století barokně přestavěn Janem Cypriánem Eusebiem s chotí Annou. V 18. století začal pustnout. Počátkem 19. století vykraden a v roce 1886 byl úřady pro zchátralost uzavřen. Zbořen byl v roce 1905.
 kostel Jména Panny Marie (dříve sv. Mikuláše)
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Vyskytná
Jednolodní gotický kostel, pravděpodobně z druhé poloviny 14. století, jako farní uváděn roku 1384, zbarokizován a novogoticky přestavěn v roce 1908. Dochovaly se některé gotické prvky, včetně kamenné křtitelnice a zabílených fresek.
 kostel Nanebevzeti Panny Marie
425.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Vojslavice
Raně středověký kostel je uváděn v souvislosti s nedalekou tvrzí. Roku 1680 vyhořel a byl obnoven, v letech 1721–23 byl upraven J. Santinim.
 kostel Nanebevzetí Panny Marie
544.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Skála
Farní kostel ve Skále je uváděn r. 1352. Nově postaven r. 1728, snad dle projektu J. B. Santiniho či T. Haffeneckera. Hlavní oltář je z období kolem r. 1740. Kazatelna je rokoková, křížová cesta od J. Vysekala z r. 1883. Ostatní vybavení je novodobé. Do vnější fasády je zazděn náhrobník z r. 1777.
 kostel Nanebevzetí Panny Marie
600.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Nový Rychnov
Kostel vystavěn v l. 1343 až 1363. Poškozen za třicetileté války, opraven počátkem 18. století. R. 1827 zničen požárem. Opraven r. 1829.
 kostel Nanebevzetí Panny Marie
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Ústrašín
Kostel založen v polovině 13. století, poprvé připomínán r. 1384, farnost je doložena roku 1354. Věž a sakristie byly přistavěny kolem roku 1728. Dochovalo se pozdně románské bronzové dveřní klepadlo v podobě lví hlavy a gotická kropenka.