Turistické cíle v okolí obce Řečice

Poškozená žulová barokní boží muka, postavena v 17. století, snad v roce 1642 či 1646. Mají poškozenou lucernu, chybí jim vrcholový křiž.

Pozdně renesanční žulová sloupková boží muka na čtvercové čtyřstupňové podezdívce byla vytvořena na počátku 17. století. Roku 1814 na ně byl vytesán nápis, oslavující porážku napoleonských vojsk a ukončení válek. Proto se této památce říká též mírový sloup. Boží muka byla obnovena v roce 2008.

Rozlehlý čtyřkřídlý barokní zámek z roku 1681 postavený na renesančních základech baronem Maxmiliánem Leopoldem Catelmo. V letech 1760–1945 ve vlastnictví rodu Wallis. V současnosti domov důchodců.

Dochovaná budova bývalé tvrze zřejmě postavené v průběhu 15. století. V 2. polovině 17. století opuštěná, později přestavěna nejdříve na sýpku a pak na obytný dům. Jednopatrové stavení se střílnami v patře.

Opevněný mlýn ze 16.st. byl vystavěný na základech středověké vodní tvrze, z níž se dochovala mohutná věž. Dík častým přestavbám má stavba znaky mnoha slohů.

Reliéfní stopy hradu, jenž se výslovně uvádí v roce 1353, kdy byl v rukou Matěje z Hrádku. V roce 1490 se za Mikuláše z Hobzí uvádí jako pustý, ale někdy před rokem 1585, kdy jej vlastnil Arnošt Zahrádecký, bylo sídlo přestavěno a obnoveno. Zanikl patrně v třicetileté válce.

Původně pozdně středověká tvrz, přestavěná v pol. 17. století či nejpozději ve 2. pol. 18. stol. v barokní zámek, po r. 1810 přestavěn klasicistně, na břehu Zámeckého rybníku na okraji nejzápadnější moravské obce. Dvojkřídlá patrová budova s nárožní věžicí a mansardovou střechou. Soukromý majetek.

Zámek v novogotickém stylu. Původní renesanční, barokně upravený zámek byl zničen požárem. Nynější dvouposchoďový zámek, stojící na jeho místě, nechal v 60. letech 19. století postavit Angel, rytíř Picchioni podle vlastního návrhu.

Zaniklá tvrz. R. 1301 se zmiňuje Hartleb z Cizkrajova, jeho potomkem Benešem prodána r. 1358 Oldřichovi ze Želetavy. R. 1371 majitelem Jimrman z Jakubova, r. 1387 postoupena Konrádu Krajířovi z Krajku. Kolem r. 1440 tvrz poškozena, snad husity, a patrně nebyla opravována. R. 1487 se již nezmiňuje.

Zámek nechal jako své šlechtické sídlo vybudovat kolem roku 1834 Johan Max Flick s manželkou Eleonorou, kteří v Cizkrajově rozvíjeli svoji podnikatelskou činnost. Ve 2. polovině 19. století se na zámku střídali různí majitelé, přičemž tím posledním byla rodina Pollů z Vídně. Té byl zámek v r. 1945 konfiskován.

Skalní útvar Ďáblova prdel se nachází poblíž osady U panského lesa v trojúhelníku vesnic Terezín, Nový Svět a Valtínov. Balvan neobyčejného tvaru je považovaný za nejznámější a nejcharakterističtější skalní útvar České Kanady. V tomto okolí se nacházejí asi nejkrásnější skály a skalní seskupení.

Nejstarší panské sídlo v Dačicích vzniklo po vyvrácení hradu Bílkova (viz heslo) a rozdělení krajířovských držav koncem 15. století. Původnímu účelu sloužila do dokončení starého zámku (1579), poté součást hospodářského dvora.