Turistické cíle v okolí obce Řečice

Hranolová kaple z 19. století se znaky empirového tvarosloví. Postavena na obdélném půdorysu, bez oken. Vchod je ukončen obloukem a chráněn prosklenými dveřmi. Nad římsou má trojúhelníkové štíty s kovovým křížkem. Krytá je taškami. Interiér je sklenut valeně. Památkově chráněná od r. 1958.

Kapli postavila v letech 1937-1939 firma Josef Podzimek, stavitel v Třešti podle projektu ing. Janáčka z Jihlavy. Dne 2. července 1939 kapli vysvětil p. děkan Simeon Zapletal z Telče. Před vchodem stojí památkově chráněný kříž z r. 1796.

Téměř čtvercová neoklasicistní kapie s trojbokým závěrem z r. 1886. Postavit ji dal opat A.P. Houber. Uvnitř je dřevěná mensa s klekátkem. Nad ní je kopie původního obrazu Křtu Páně. Stěny a strop interiéru jsou zdobeny iluzivní a figurální výmalbou. Opravena a znovu vysvěcena byla v roce 2012.

Osamělá kaple severozápadně od Telče z roku 1663. Nechal ji postavit Jan Karel Jáchym Slavata na místě, kde při lovu spadl do vlčí jámy jako poděkování za svoji záchranu. Ke kapli vede od Telče křížová cesta.

Podle pověsti kapličku nad pramenem postavil v 16. století pan z Leskovce. Největšího rozmachu dosáhly lázně v 18. stol., za první světové války areál lázní vyhořel a nikdy nebyl obnoven. Pramen je volně přístupný, interiér kaple nepřístupný.

Kaple sv. Kříže byla postavena v letech 1708-1712 zásluhou probošta novoříšského kláštera Bernarda Leypolda z Löwenthalu. V letech 2003-2004 proběhla rozsáhlá rekonstrukce.

Drobná kaplička nedaleko Lázní sv. Kateřjny stojí nad pramenem sv. Markéty, pojmenovaném údajně podle dcery majitele panství pána z Leskovce. Zdejší prameny byly využívány k léčebným účelům od 16. stol., kaplička je pravděpodobně klasicistní.

Výklenková kaple neznámého stáří u domu č.p. 15 jižně od středu Dobrohošti. Kaple stojí na obdélném půdorysu, v čelní stěně má hluboký výklenek. Ve výklenku, chráněném novodobou mříží, je obraz sv. Prokopa. Na vrcholu má trojúhelníkový štít a kovový dvouramenný kříž. Kaple není památkově chráněná.

Bývalý bratrský hřbitov na severu historické části města vznikl za Krajířů v 16. století. Obnoven po moru 1680, kdy byla postavena kaple sv. Rocha a Šebestiána. Dosud hlavní dačické pohřebiště, v severní části zachováno 10 náhrobků z 16. století.

Moderní kaple sv. Anny postavena v letech 2020–2021. Autorkou architektonického návrhu je Kamila Bartošková, stavební projekt je od ing. Libora Šimka. Požehnána byla P. Janem Kotasem 24. 7. 2021. V interiéru je obraz sv. Anny od D. Němce, socha sv. Anny od V. Vávrů a křížová cesta od I. Kolářové.

Kašna uprostřed náměstí byla vytvořena v roce 1780 jako zábradlí kolem barokní sochy sv. Jana Nepomuckého z roku 1740. Socha byla přesunuta na počátku 20. století ke kostelu, zábradlí zůstalo na místě a bylo upraveno na kašnu. Renovováno bylo v 70. letech 20. století a novému účelu slouží dodnes.

Kamenná kašna z roku 1827 v horní části náměstí, na místě starší dřevěné kašny. Na soklu uprostřed, pravděpodobně renesančním, stojí barokní socha Siléna, vychovatele boha Dionýsa, s postavou dítěte (snad malého Dionýsa) v náručí. Socha byla do Telče převezena pravděpodobně z Dačic.