Turistické cíle v okolí obce Lipolec

Smírčí kámen stojí na okraji vesnice při hlavní komunikaci směrem na Jindřichův Hradec, nedaleko v mírném svahu stojícího kamenného kříže. Pochází pravděpodobně z 18. století. Obdélný žulový kámen má čelní straně vytesán reliéf řeckého kříže se sekyrou v levém dolním rohu. Památkově chráněný.

Smírčí kámen stojí za obcí u silnice na Markvarec (cca 1 km; původně stával o 200 metrů blíže na okraji obce). Kamenná deska s reliéfním latinským křížem s rozšířenou základnou na přední straně o rozměrech 105 x 49 x 16 cm. S jakou událostí je spojen není známo. Jeden z vývojově nejstarších typů.

Socha archanděla Rafaela patří do souboru soch světců a andělů - průvodců, ochránců a prostředníků vůle Boží - při cestě z centra Telče ke kostelu Matky Boží. Soubor vytvořil Kašpar Ober v letech 1740-1750. Socha je z mušlového vápence a stojí na pískovcovém podstavci. Památkově chráněna od r. 1958.

Barokní vápencová polychromovaná socha sv. Jana Nepomuckého z doby před rokem 1723. Na žulovém podstavci jsou akantové ornamenty, z čelní strany je alianční znak Anny Kateřiny rozené z Lindenspirnu a jejího druhého manžela Františka Viléma ze Schellardu. Socha je památkově chráněná od roku 1958.

Socha sv. Vendelína patří do souboru soch světců a andělů - průvodců, ochránců a prostředníků vůle Boží - při cestě z centra Telče ke kostelu Matky Boží. Sochař Kašpar Ober jej vytvořil mezi lety 1740-1750. Socha je vysoká cca 195 cm, je z mušlového vápence. Památkově chráněna je od roku 1958.

Pod dačickým klášterem se nacházejí zbytky špitálního kostela sv. Anny ze 13. stol. V letech 1659–74 sloužil františkánům, zrušen za Josefa II. a přestavěn na domy, což se projevuje zejména tvarem východní části jednoho z nich (bývalý presbytář).

Hrad byl založen koncem 13. stol. Šternberky. Nevelké jádro na skalním výchozu je obklopeno rozsáhlým předhradím opevněného s využitím několika skalních bloků. Zanikl r. 1423 zřejmě v důsledku tažení husitů. Zachováno je torzo zdi a náznaky opevnění.

Zámek byl přestavěn ze starší tvrze v l. 1726–33 pány z Deblína. Krátce po r. 1843 byli provedeny klasicistní úpravy. Po F.J. z Deblína, zavražděném r. 1784, měl panství v pronájmu a od r. 1806 v držení J.P.Flink který zde zřídil textilní továrnu.

Barokní sloup na náměstíčku u kostela na telčském Starém Městě byl postaven před rokem 1673. Dal ho vztyčit Ferdinand Vilém Slavata jako díkuvzdání za jmenování císařským tajným radou.

Zámek byl původně tvrzí, kterou postavil Dětřich z Obratan. Koncem 16. stol. byla tvrz přestavěna Zachariášem z Hradce na renesanční zámek. K dalším přestavbám došlo v 17. i 18. stol. a zámek ztratil svou původní podobu.

Bývalá telčská synagoga vznikla roku 1904 podle projektu Karla Wagnera z Jihlavy mezi židovským obecním domem (čp. 41/I), a šíjovým příkopem opevnění. Používána do roku 1939, po II. světové válce jesle, policejní stanice, dnes sídlo pracoviště NPÚ.

Renesanční zámek, původně gotické sídlo-vodní hrad, které dal Zachariáš z Hradce r.1553 přestavět renesančně. Po pánech z Hradce byli majiteli Slavatové, Lichtenštejni a Podstatští.