Turistické cíle v okolí obce Cizkrajov

Tvrz pravděpodobně existovala už asi v polovině 13. století, kdy Horní Slatina byla v majetku rodu Ranožírovců. Posledním majitelem byl zřejmě po roce 1542 Jindřich Koňas z Vydří. V roce 1589 se uvádí jako pustá. Dnes jsou znatelné už jen nepatrné terénní náznaky tvrziště. Tvrz beze zbytku zanikla.

Reliéfní zbytky hradu na ostrožně nad soutokem Želetavky a Budíškovického potoka, jehož historie je spjata se vsí Louka. Prvním doloženým majitelem byl v polovině 14. století Filip z Menhartic. Již v roce 1406 se ale hovoří o hradu jako o pustém.

Hraniční kámen na historické zemské hranici Čechy - Morava u silnice mezi Kadolcem a Starým Městem pod Landštejnem. Ve tvaru hranolu na obdélném půdoryse s trojúhelným zakončením; na nízkém soklu, na kterém jsou označeny strany zemí a rok restaurování - rok 2006.

Hraniční kámen na zemské hranici Čechy - Morava u modré turistické stezky Via Czechia - Českomoravská a cyklotrasy č. 1115; nedaleko Bizoní farmy Rožnov, směrem na hrad Landštejn.

Lesní hřbitůvek na návrší západně od karmelitánského kláštera byl založen počátkem 20. století pro členy rodiny Dalbergů a karmelitánské mnichy. Významná pozdně secesní funerální památka.

Strohá, jednolodní kaple s cibulovitou věžičkou. Stavba kaple započala před začátkem první světové války. Přestože válka zasáhla do stavebních prací, byl svatostánek 25. července 1915 vysvěcen. Roku 1933 byla postavena i sousedící fara.

Lovecký zámeček přestavěný z bývalého mlýna někdy po roce 1880, kdy Alexandr markrabě Pallavicini koupil Janovské Údolí a připojil je k Jemnickému panství. Zpočátku myslivna byla v době honů využívána jako lovecký zámeček. Zámek je dnes zcela zrekonstruován a celý areál je využíván k rekreačním účelům.

Čtyřkřídlý zámek, v jehož zdivu jsou zachovány části původního královského hradu ze 13. st. Na počátku 17. st. přebudován v renesančním stylu. V 18. st. přestavěn barokně. V letech 1842–1945 byly interiéry a fasády upraveny ve stylu druhého rokoka.

Původně gotická brána byla v I. polovině 16. století renesančně přestavěna a opatřena atikou s cimbuřím. Po požárech počátkem 60. let 19. století utilitárně upravena, počátkem 50. let 20. století restituován přibližně renesanční stav (bez cimbuří).

Kamenný kříž stojící na volném prostranství před vstupní bránou ke kostelu sv. Linharta. Datován na spodním podstavci do roku 1847. Vysoký kříž jetelového typu stojící na dvoustupňovém podstavci se základovou deskou. V horní části s korpusem Ježíše Krista a kartuší, u jeho paty pak Panny Marie.

Kamenný kříž u ohradní zdi s bývalou márnicí v severní části hřbitova u kostela sv. Lamberta. Datace nezjištěna. Na dvoustupňovém podstavci se základovou deskou umístěn kamenný kříž s korpusem Ježíše Krista a u jeho paty Panna Marie. Na spodním podstavci německy psaný nápis donátora.

Kamenný kříž u rozcestí na okraji městyse směrem na Rancířov. Datován na podstavci do roku 1882. Čtyřboký kónicky prohnutý podstavec nese desku, na které stojí menší podnož stejných forem jako podstavec. Na podnoži je vztyčen kříž s litinovým korpusem Ježíše Krista a pod ním Bolestné Panny Marie.