Turistické cíle v okolí obce Střížovice

Kostel postavený v l. 1668-1682 podle D. Orsiho. Postavili jej mniši vyslaní Sv. Františkem z Pauly. Z let 1674-5 pochází barokní štukatury. Historickou památkou je dřevořezba Strom života z jednoho kusu dřeva z r. 1720.

Hřbitovní kostel z konce 16. století, barokně přestavěn v l. 1705 – 11, snad architektem Domenicem de Angeli. V interiéru 5 oltářů od sochaře Františka Bauguta. Západně od kostela hranolová zvonice s kostnicí z doby vzniku kostela.

Na místě kaple Božího těla z konce 13. století byl v letech 1478–91 postaven poutní kostel téhož zasvěcení. Ve II. polovině 16. stol. protestantský, zasvěcený sv. Duchu. Severní loď přistavěna 1677, jižní loretánská kaple 1820.

Pozdně gotický kostel nahradil na přelomu 15. a 16. století starší svatyni. Upravován renesančně, barokně (z té doby většina vnitřního zařízení) a v 19. století. Součástí areálu je zděná hranolová zvonice.

Gotický trojlodní kostel ze 14. století s pozdějšími úpravami. Věž sloužila jako městská hláska.

Pozdně gotický, dále upravovaný kostel v Českém Rudolci nahradil staršího předchůdce. Dvoulodí podle vzoru svatojakubského chrámu v Telči vzniklo kolem roku 1480. Kostel upraven barokně a dále v pol. 19. století.

Jednolodní, raně gotická památka, stojící na mírném návrší ve středu obce. Podle stavebně-historického průzkumu je kostel řazen do druhé poloviny 13. století. V přízemí věže kostela se nachází portál, který je datován přibližně okolo roku 1300.

Hrazený, původně farní, gotický kostel, postavený v první polovině 13. století. V průběhu let byl několikrát přestavován (1500, 1744, 1797, 1842 a 1894) až do dnešní, pozdně barokní podoby. O rozsahu a původní stavební podobě není do 15. stol. nic známo.

Kostel údajně ze 13. stol. (tehdy dřevěný), první písemné zmínky z r. 1370. Roku 1556 požár, byl přestavěn a byla k němu přistavěna pětipatrová hranolová věž. Další přestavby po požárech v letech 1742 a 1808. Obnoven dle plánů J. Schaffera. Zařízení pseudogotické, hlavní oltář z r. 1879.

První zmínka o kostele je z roku 1273, jako farní je uváděn roku 1354. V roce 1594 získali jeho patronát jezuité. V roce 1653 vyhořel a v letech 1688–90 byl barokně přestavěn. Roku 1824 znovu vyhořel a při opravě získal dnešní podobu.

Trojlodní empírová stavba s presbytářem uvnitř půkruhově a vně kostela polygonálně uzavřeným. Zmiňována je již v roce 1376, kdy byla součástí Olomoucké diecéze. Kostel v letech 1823 a 1835 zachvátil požár. V současné podobě je datován z l. 1843–1849.

Poutní kostel poprvé uváděn v roce 1553. Po třicetileté válce chátral. V r. 1730 byl přestavěn do současné barokní podoby, snad podle projektu Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Při opravě střechy roku 1887 byla nalezena destička s datem 1587.