Turistické cíle v okolí obce Střížovice

Kamenný kříž stojí na okraji obce na vyvýšeném místě při hlavní komunikaci směrem na Jindřichův Hradec, nedaleko od smírčího kamene. Z jaké doby pochází nezjištěno. Není kulturní památkou.

Kamenný kříž stojí po pravé straně brány do areálu kostela sv. Lamberta s hřbitovem. Dle datace na jeho podstavci pochází z roku 1807. Na dvoustupňovém podstavci se základovou deskou umístěný kříž jetelového typu s korpusem Ježíše Krista a u jeho paty Panny Marie. Není kulturní památkou.

Kamenný kříž u ohradní zdi s bývalou márnicí v severní části hřbitova u kostela sv. Lamberta. Datace nezjištěna. Na dvoustupňovém podstavci se základovou deskou umístěn kamenný kříž s korpusem Ježíše Krista a u jeho paty Panna Marie. Na spodním podstavci německy psaný nápis donátora.

Drobná bezslohová kaple zasvěcená Panně Marii byla na ostrohu z dvojslídné žuly nad cestou na Landštejn postavena v 19. století. Traduje se, že ji nechal postavit revírní jako poděkování za uzdravení manželky. Kaple je volně přístupná, interiér je vyzdoben soškou Panny Marie a novodobými obrázky.

Podle pověsti kapličku nad pramenem postavil v 16. století pan z Leskovce. Největšího rozmachu dosáhly lázně v 18. stol., za první světové války areál lázní vyhořel a nikdy nebyl obnoven. Pramen je volně přístupný, interiér kaple nepřístupný.

Drobná kaplička nedaleko Lázní sv. Kateřjny stojí nad pramenem sv. Markéty, pojmenovaném údajně podle dcery majitele panství pána z Leskovce. Zdejší prameny byly využívány k léčebným účelům od 16. stol., kaplička je pravděpodobně klasicistní.

Kašna uprostřed náměstí byla vytvořena v roce 1780 jako zábradlí kolem barokní sochy sv. Jana Nepomuckého z roku 1740. Socha byla přesunuta na počátku 20. století ke kostelu, zábradlí zůstalo na místě a bylo upraveno na kašnu. Renovováno bylo v 70. letech 20. století a novému účelu slouží dodnes.

Pozdně gotický klášter na severním konci někdejšího Nového města, po roce 1534 rozšířen o tzv. Klášteříček. Barokně upravován.

Klášter minoritů v severovýchodním cípu historického města s dochovanou gotickou architekturou klášterního kostela, rajského dvora a kapitulní síně. Dnes jedno ze sídel Muzea Jindřichohradecka.

Kostel postavený v l. 1668-1682 podle D. Orsiho. Postavili jej mniši vyslaní Sv. Františkem z Pauly. Z let 1674-5 pochází barokní štukatury. Historickou památkou je dřevořezba Strom života z jednoho kusu dřeva z r. 1720.

Hřbitovní kostel z konce 16. století, barokně přestavěn v l. 1705 – 11, snad architektem Domenicem de Angeli. V interiéru 5 oltářů od sochaře Františka Bauguta. Západně od kostela hranolová zvonice s kostnicí z doby vzniku kostela.

Na místě kaple Božího těla z konce 13. století byl v letech 1478–91 postaven poutní kostel téhož zasvěcení. Ve II. polovině 16. stol. protestantský, zasvěcený sv. Duchu. Severní loď přistavěna 1677, jižní loretánská kaple 1820.