Turistické cíle v okolí obce Střížovice

Skalní útvar Ďáblova prdel se nachází poblíž osady U panského lesa v trojúhelníku vesnic Terezín, Nový Svět a Valtínov. Balvan neobyčejného tvaru je považovaný za nejznámější a nejcharakterističtější skalní útvar České Kanady. V tomto okolí se nacházejí asi nejkrásnější skály a skalní seskupení.

Historický měřičský katastrální sloup pochází z 18. století z období tereziánského či josefského I. vojenského mapování. V mapách je často chybně označován za hraniční sloup označující zemskou hranici mezi Čechami a Moravou. Lidově je zván "mamlas".

Hotel ve stylu české moderny vznikl v l. 1911-1912. Autorem byl architekt Antonín Hübschmann. Jako pohostinské zařízení sloužila budova do r. 2006. Objekt si téměř uchoval původní vzhled, v interiérech je řada původních detailů. Budova posloužila k natáčení několika filmů, např. filmu Postřižiny.

Hraniční kámen na zemské hranici Čechy - Morava u modré turistické stezky Via Czechia - Českomoravská a cyklotrasy č. 1115; nedaleko Bizoní farmy Rožnov, směrem na hrad Landštejn.

Strohá, jednolodní kaple s cibulovitou věžičkou. Stavba kaple započala před začátkem první světové války. Přestože válka zasáhla do stavebních prací, byl svatostánek 25. července 1915 vysvěcen. Roku 1933 byla postavena i sousedící fara.

Zřícenina hradu, který vznikl někdy kolem roku 1315. Během husitských válek byl pravděpodobně pobořen a následně zpustl. K vidění jsou zbytky okrouhlé věže a pozůstatek hradby.

K původně gotickému kostelíku byla koncem 16. století přistavěna jedna z nejstarších jesuitských kolejí v českých zemích. Po požáru 1616 proběhla manýristická obnova celého komplexu. V letech 1773–1995 kasárna, dnes museum fotografie.

Bývalý jezuitský seminář s gymnáziem a kaplí sv. Víta, postavený v první polovině 17. století. Od roku 1928 jsou v něm expozice Muzea Jindřichohradecka.

Rozlehlý zámecký areál, stojící na místě gotického hradu ze 13. století. Renesanční podobu získal v polovině 16. století. V zahradě stojí pozoruhodný kruhový pavilon – Rondel. Po dvou požárech chátral. Památka zachráněna rekonstrukcí v letech 1906–1926.

Kámen republiky, umístěný na rakouské hranici vojáky v době ohrožení Československa v roce 1938 před sídlem jejich posádky.

Drobná bezslohová kaple zasvěcená Panně Marii byla na ostrohu z dvojslídné žuly nad cestou na Landštejn postavena v 19. století. Traduje se, že ji nechal postavit revírní jako poděkování za uzdravení manželky. Kaple je volně přístupná, interiér je vyzdoben soškou Panny Marie a novodobými obrázky.

Podle pověsti kapličku nad pramenem postavil v 16. století pan z Leskovce. Největšího rozmachu dosáhly lázně v 18. stol., za první světové války areál lázní vyhořel a nikdy nebyl obnoven. Pramen je volně přístupný, interiér kaple nepřístupný.