Turistické cíle v okolí obce Olšany

Barokní socha světce je součástí hodnotného souboru soch od Kašpara Obera z let 1740-1750, lemujících cestu z historického centra Telče na Staré Město ke Kostelu Matky Boží. Jan Křtitel je vyveden v mírně nadživotní velikosti, zobrazen je v klasickém pojetí. Socha je památkově chráněná od roku 1958.

Barokní socha je součástí hodnotného souboru soch od Kašpara Obera z let 1740-1750, lemujících cestu z historického centra Telče na Staré Město ke kostelu Matky Boží. Světec je v mírně nadživotní velikosti, zobrazen v klasickém pojetí, s typickými atributy. Socha je památkově chráněná od roku 1958.

Pozdně barokní skulptura nezvyklého ikonografického ztvárnění byla vytvořena roku 1768. Socha situovaná na významné křižovatce na okraji města má náročněji řešený sokl. Je oděna v obvyklé kanovnické roucho, ve zdvižené pravici drží kříž, v levici zavřenou knihu. Památkově chráněná je od roku 1958.

Umělecky cenná barokní socha od neznámého autora z doby kolem pol. 18. stol. Postava světce je v podživotní velikosti, má typické ztvárnění a atributy. Stojí na hrázi Ulického rybníka na hranolovém soklu doplněném po stranách nižšími podstavci a volutovými křídly. Památkově chráněná od roku 1958.

Barokní socha světice je součástí hodnotného souboru soch od Kašpara Obera z let 1740-1750, lemujících cestu z historického centra Telče na Staré Město ke Kostelu Matky Boží. Máří Magdalena je v mírně nadživotní velikosti, zobrazena je v klasickém pojetí. Socha je památkově chráněná od roku 1958.

Barokní socha z 18. století na parapetu mostu je pravděpodobně dílem třebíčského sochaře Štěpána Pagana. Světec je oblečen v biskupském oděvu, v jedné ruce drží berlu, ve druhé dvouramenný kříž. Levou nohou stojí na ležícím ďáblu spoutaném v řetězech. Památkově chráněno od roku 1958.

Socha sv. Vendelína patří do souboru soch světců a andělů - průvodců, ochránců a prostředníků vůle Boží - při cestě z centra Telče ke kostelu Matky Boží. Sochař Kašpar Ober jej vytvořil mezi lety 1740-1750. Socha je vysoká cca 195 cm, je z mušlového vápence. Památkově chráněna je od roku 1958.

Barokní sousoší z let 1717–1720 od Františka Bauguta. Trojboký podstavec zdobený reliéfy je doplněn sochami světců – Jana Nepomuckého, Jana Křtitele, Prokopa a Josefa. V roce 1838 byla kolem postavena empírová kašna.

Barokní sousoší z mušlového vápence z roku 1727 od neznámého autora méně obvyklého ikonografického typu. Znázorňuje Ježíška stojícího mezi Pannou Marií a sv. Josefem, držící je za ruce. Sousoší stojí na pískovcovém volutovém soklu s balustrádovou ohrádkou. Památkově chráněné je od roku 1958.

Pod dačickým klášterem se nacházejí zbytky špitálního kostela sv. Anny ze 13. stol. V letech 1659–74 sloužil františkánům, zrušen za Josefa II. a přestavěn na domy, což se projevuje zejména tvarem východní části jednoho z nich (bývalý presbytář).

Špitál s centrální osmibokou kaplí byl založen roku 1694 v prostoru severozápadně od počáteckého náměstí. Kaple byla poničena požárem v roce 1821. Opravena v r. 1834, kdy získala novogotickou vížku. Nyní v užívání Církve československé.

Hrad byl založen koncem 13. stol. Šternberky. Nevelké jádro na skalním výchozu je obklopeno rozsáhlým předhradím opevněného s využitím několika skalních bloků. Zanikl r. 1423 zřejmě v důsledku tažení husitů. Zachováno je torzo zdi a náznaky opevnění.