Turistické cíle v okolí obce Matějovec

Strohá, jednolodní kaple s cibulovitou věžičkou. Stavba kaple započala před začátkem první světové války. Přestože válka zasáhla do stavebních prací, byl svatostánek 25. července 1915 vysvěcen. Roku 1933 byla postavena i sousedící fara.

Lovecký zámeček přestavěný z bývalého mlýna někdy po roce 1880, kdy Alexandr markrabě Pallavicini koupil Janovské Údolí a připojil je k Jemnickému panství. Zpočátku myslivna byla v době honů využívána jako lovecký zámeček. Zámek je dnes zcela zrekonstruován a celý areál je využíván k rekreačním účelům.

Původně gotická brána byla v I. polovině 16. století renesančně přestavěna a opatřena atikou s cimbuřím. Po požárech počátkem 60. let 19. století utilitárně upravena, počátkem 50. let 20. století restituován přibližně renesanční stav (bez cimbuří).

Jesuitská kolej vznikla v Telči zásluhou hraběnky Slavatové roku 1655. Postupně se rozrostla o seminář a gymnasium. Fungovala do zrušení řádu 1773. Největší barokní komplex ve městě pak sloužil armádě a školství.

Drobná bezslohová kaple zasvěcená Panně Marii byla na ostrohu z dvojslídné žuly nad cestou na Landštejn postavena v 19. století. Traduje se, že ji nechal postavit revírní jako poděkování za uzdravení manželky. Kaple je volně přístupná, interiér je vyzdoben soškou Panny Marie a novodobými obrázky.

Kaple pocházející z roku 1702, s portálem z roku 1586

Bývalý bratrský hřbitov na severu historické části města vznikl za Krajířů v 16. století. Obnoven po moru 1680, kdy byla postavena kaple sv. Rocha a Šebestiána. Dosud hlavní dačické pohřebiště, v severní části zachováno 10 náhrobků z 16. století.

Kašna uprostřed náměstí byla vytvořena v roce 1780 jako zábradlí kolem barokní sochy sv. Jana Nepomuckého z roku 1740. Socha byla přesunuta na počátku 20. století ke kostelu, zábradlí zůstalo na místě a bylo upraveno na kašnu. Renovováno bylo v 70. letech 20. století a novému účelu slouží dodnes.

Kašna v západní části slavonického Horního náměstí vznikla roku 1783 kombinací nové osmiboké žulové nádrže, druhotně použitého gotického pilíře a barokní sochy sv. Floriána (snad po roce 1750).

Původně renesanční kašna na Dolním (dnes Mírovém) náměstí z II. poloviny 16. století. Asi 1667 byl osazen toskánský sloup z někdejšího pranýře. Na jeho vrcholu stojí socha Immaculaty z II. poloviny 18. století.

Kamenná kašna z roku 1827 v horní části náměstí, na místě starší dřevěné kašny. Na soklu uprostřed, pravděpodobně renesančním, stojí barokní socha Siléna, vychovatele boha Dionýsa, s postavou dítěte (snad malého Dionýsa) v náručí. Socha byla do Telče převezena pravděpodobně z Dačic.

Šestiboká renesanční žulová kašna je ozdobena barokní sochou sv. Markéty z roku 1717 od Davida Liparta z Brtnice. Socha a její podstavec jsou vytvořeny z mušlového vápence. Světice stojící v mírném záklonu, pravou nohou stojí na drakovi. V pravé ruce drží pozlacený kříž.