Turistické cíle v okolí obce Chvalšiny

Hrad Kuglvajt postavil Jetřich z Portic kolem r. 1357. Po Jetřichově smrti (1367) se stal královským majetkem. V r. 1395 vojsko Jindřicha z Rožmberka hrad dobylo a rozbořilo. Z hradu se zachovaly jen malé zbytky zdiva a příkop vylámaný ve skále.

Dvůr, původně zvaný Pidíkův, se nachází západně od krumlovského zámku. Původně patřil zřejmě drobnému zemanovi, roku 1423 snad vypálen. Současná podoba výsledkem pozdně barokní přestavby po roce 1750, kdy byla východní část změněna na letohrádek. Dnes v soukromém majetku, nepřístupný.

27 m vysoká okrouhlá kamenná rozhledna postavena r. 1883 byla pojmenována Rudolfova věž. Od r. 1935 v péči KČT. Po 2. sv. válce chátrá, opravena a zpřístupněna po r. 1994.

Barokní sloup, obklopený šestibokou kašnou, v jižní části českokrumlovského náměstí. Postaven roku 1716 na památku morové epidemie 1714. Autorem sochařské výzdoby byl pražský Matěj Václav Jäckel, zahrnuje patrony města a protimorové svaté.

Na místě starších domů vznikl postupně v 17.–19. století krumlovský měšťanský pivovar. Výroba zde zanikla roku 1949, poté do počátku 90. let 20. století objekty chátraly. Od roku 1993 se postupně rekonstruuje pro účely centra moderního umění.

Pozdně renesanční městská zbrojnice doložená roku 1677. Roku 1774 zde byly uloženy městské vozy a těžké palné zbraně dělostřelectva. V roce 1813 sloužila budova k ustájení koní a uložení sena, slámy a dalších potřeb dělostřelectva a trénu. Později sloužila jako sýpka. Dnes je v budově občerstvení.

Z původně složitého systému městského opevnění Českého Krumlova, členěného na vlastní město a Latrán, se zachovalo jen několik viditelných objektů: krátký úsek parkánové hradby v Kájovské ulici, Budějovická brána a bašta u pivovaru Eggenberg.

Návesní kaple postavená Linhartem Chromým r. 1897. Zděná stavba obdélného půdorysu s trojbokým závěrem, hranolovou zvonicí a jehlancovou střechou s křížem. Na štukovém rámu kruchty datace s nápisem. Interiér lodi je zaklenut hladkou hrotitou klenbou. Mobiliář tvoří 14 zastavení křížové cesty.

Kaple stojí na exponovaném místě na návsi. Kdy byla postavena nezjištěno (1893?). Zděná omítaná stavba na obdélném půdoryse, zakončená trojbokým závěrem; v průčelí vystupuje z půdorysu dvoupatrová hranolová věž s jehlancovou střechou, loď kaple je krytá sedlovou střechou, v závěru trojbokou valbou.

Selskobarokní kaple na obdélném půdorysu s pravoúhlým vstupem, rovným závěrem a s novější hranolovou zvonicí. Vstupní průčelí ukončuje obloučkový štít; ve středu je freska se sv. Floriánem v lizénovém rámu a vrchol je zdobený letopočtem MDCCCXXXXI (1841), rozetou a čabrakami. Památkově chráněná.

Kaple sv. Rodiny stojí u silnice ve východním rohu návsi. Datována do roku 1880. Zděná omítaná stavba na obdélném půdoryse s trojbokým závěrem. V průčelí na hřebeni sedlové střechy otevřená zvonička. Není kulturní památkou.

Nikdy nedokončený vyhlídkový altán s památníkem maršála Karla I. Filipa von Schwarzenberg, velitele rakouských vojsk za napoleonských válek. Stavba podle projektu Jana Sallaby byla zastavena pro nedostatek financí. Po roce 1945 se zcela opuštěný objekt postupně ztratil v přerostlém lese.