Turistické cíle v okolí obce Chvalšiny

Goticko-renesanční budova, barokně upravená, sloužila jako sídlo prelátů krumlovského farního kostela. Postavena v pol. 14. stol., přestavěna pozdně goticky, renesančně (1576), barokně (1655, 1769), upravena 1865, restaurována 1897–1904 a na přelomu 70. a 80. let 20. stol. Dnes knihovna a galerie.

Krumlovská radnice vznikla koncem 16. století sloučením několika starších objektů, z nichž jeden sloužil městské správě. Vnější vzhled ovlivnily úpravy atiky v 18. a 19. století, částečnou restituci historické podoby přinesla oprava roku 1924.

Objekt pocházející pravděpodobně z počátku 15. století byl do dnešní podoby přestavěn kolem roku 1750. Sloužil obsluze nejvýše položeného chovného rybníka v Čechách, který je i jedním z nejstarších v zemi (1370). Bašta byla opravena roku 2008.

Šest výklenkových kaplí na křížové (poutní) cestě z města na Křížovou horu do barokního poutního areálu kaple sv. Kříže s ambitem z roku 1710. Postaveny byly v letech 1740 a 1753-1755 v rokokové podobě. Malířská výzdoba od významného jihočeského malíře Františka Jakuba Prokyše. Postupně obnovovány.

Velká síňová barokní kaple s pozdějšími úpravami na obdélném půdorysu. Doba vzniku: 1700 - 1800. Vyzdobena méně zastoupenou výzdobou s pilastry s předsunutou volutovou patkou.

Pozůstatek bývalé gotické tvrze z konce 13. století v těsné blízkosti kostela sv. Bartoloměje. Prvně písemně uváděna až v r. 1607.

Trojice kamenných soch světců z mušlového vápence, stojící na jednom žulovém podstamentu barokního tvarosloví, který je členěn na tři vertikální části, nad nimiž jsou jednotlivé sochy umístěny. Sousoší pochází z roku 1733 a je pravděpodobně dílem českobudějovického sochaře Josefa Dietricha.

Muzeum je umístěno v hist. objektu na náměstí obce, která je rodištěm autora Schwarzenberského plavebního kanálu Josefa Rosenauera. Projekt muzea byl realizován v letech 1999-2000 z iniciativy Obecního úřadu Chvalšiny, za podpory programu PHARE.

Poplužní dvůr v západní části vsi Štěkře ukrývá ve své obytné budově zbytky sídla zdejších zemanů. Ti zde seděli do pol. 15. stol., od jehož konce dvůr patřil poddaným. Současní majitelé zde s nucenou komunistickou přestávkou sídlí přes 300 let.

Dnešní synagogu si krumlovská náboženská obec postavila v letech 1908–09 jako náhradu za modlitebnu v židovském sirotčinci v Široké ulici. Projekt dodal architekt Victor Kafka v novorománském stylu s prvky secese.

Keltské oppidum na šíji vltavského meandru nedaleko Dívčích hradů. Díky systematickému výzkumu J. Břeně v l. 1954–1983 dobře zdokumentováno, vznik kolem r. 150 př. n. l., zánik po polovině 1. stol. př. n. l.

Památný strom Lípa malolistá (Tilia cordata), jehož stáří je odhadováno na více jak 200 let stojí na uzemí keltského oppida založeného v 1. stol. př.n.l.