Turistické cíle v okolí obce Dolní Třebonín

Trojice kamenných soch světců z mušlového vápence, stojící na jednom žulovém podstamentu barokního tvarosloví, který je členěn na tři vertikální části, nad nimiž jsou jednotlivé sochy umístěny. Sousoší pochází z roku 1733 a je pravděpodobně dílem českobudějovického sochaře Josefa Dietricha.

Patrový špýchar se sedlovou střechou ve venkovské usedlosti čp. 11 ze 17. století. Jeden z nejstarších dochovaných objektů v obci. Necitlivě upraven v 2. polovině 20. století. Památkově chráněný.

Vysoký archaický patrový špýchar v severní části usedlosti č. p. 1. Přiléhá k němu segmentově klenutá brána a obytné stavení. Původ špýcharu se datuje do 16. století (charakter konstrukce nevylučuje pozdně gotický původ). Tvoří důležitý urbanistický prvek návsi. Kulturní památka od 3. 5. 1958.

Muzeum je umístěno v hist. objektu na náměstí obce, která je rodištěm autora Schwarzenberského plavebního kanálu Josefa Rosenauera. Projekt muzea byl realizován v letech 1999-2000 z iniciativy Obecního úřadu Chvalšiny, za podpory programu PHARE.

Poplužní dvůr v západní části vsi Štěkře ukrývá ve své obytné budově zbytky sídla zdejších zemanů. Ti zde seděli do pol. 15. stol., od jehož konce dvůr patřil poddaným. Současní majitelé zde s nucenou komunistickou přestávkou sídlí přes 300 let.

Dnešní synagogu si krumlovská náboženská obec postavila v letech 1908–09 jako náhradu za modlitebnu v židovském sirotčinci v Široké ulici. Projekt dodal architekt Victor Kafka v novorománském stylu s prvky secese.

Keltské oppidum na šíji vltavského meandru nedaleko Dívčích hradů. Díky systematickému výzkumu J. Břeně v l. 1954–1983 dobře zdokumentováno, vznik kolem r. 150 př. n. l., zánik po polovině 1. stol. př. n. l.

Památný strom Lípa malolistá (Tilia cordata), jehož stáří je odhadováno na více jak 200 let stojí na uzemí keltského oppida založeného v 1. stol. př.n.l.

Dva dvorce odkryté archeologickým výzkumem v letech 1921–1937 J. Petříkem a v roce 1956 A. Hejnou. Menší z nich rodiště a sídlo Jana Žižky pozdějšího husitského hejtmana a vojevůdce, který nebyl nikdy poražen.

Tvrz, ze které zbyly pouze náznaky a obranný příkop. Místo je trochu stranou turistických cest a nedaleko zbořeného kostela Nejsvětější Trojice.

Středověký hrádek postavený v průběhu 14. stol. je zachován v podobě zemní fortifikace s mohutnými příkopy. Opuštěn pravděpodobně za husitských válek. Od poč. 16. stol. připomínán jako zřícenina, při prodeji r. 1534 Petrovi z Rožmberka. K r. 1761 doloženo označení "Starý zámek". Volně přístupný.

Poutní cesta z Českého Krumlova do Kájova je cenným dokladem historické barokní komunikace s úzkou vazbou na poutní areál.