Turistické cíle v okolí obce Kladenské Rovné

Cisterciácký klášter královského založení (1263) uprostřed statků Vítkovců. Několikrát poškozen (1278 Vítkovci, 1420 husité), barokně obnoven po třicetileté válce. Zrušen 1785, do poč. 20. stol. utilitární využití, poté zdlouhavá obnova.

Dvojklášter žebravých řádů byl roku 1350 založen mimo jiné pro oslabení vlivu valdenských, jichž tehdy žilo v okolí Krumlova mnoho. Fungoval 600 let, poté bez využití zchátral. V posledních letech ho postupně opravuje řád křižovníků.

Hospodářské budovy bývalého kláštera se po jeho zrušení staly součástí přilehlé obce, jejíž zástavba pronikla do dříve uzavřeného areálu. Mlýn a bývalý hostinec (hospic) mají gotické kořeny, sýpka pochází pravděpodobně celá z období baroka.

Kamenná věž postavená z iniciativy knížete Josefa Schwarzenberga roku 1825 jako triangulační a rozhledový bod. Novogotická stavba bývá označována za nejstarší rozhlednu v Čechách.

Vrchol Kluk nad obcí Křemže s výškou 740,6 m n. m. Výrazná úvodní dominanta Haberského pohoří Blanenského lesa. Zalesněná oblast s dalekým výhledem ze skal na vrcholu.

Dřevěná rozhledna (1236 m n. m.) postavena r. 2012 na místě starší rozhledny z r. 1938 (zanikla). Tehdy byla vojenským prostorem vybudována turistická stezka. Rozhledna v lednu 2024 pro napadení dřevokaznou houbou zbořena, od května 2024 platí úplný zákaz vstupu na území vojenského újezdu.

Pozdně barokní kostel v Křišťanově vznikl v rámci optimalizace farní sítě na přelomu 18. a 19. století. Prostá stavba je vybavena částečně starším zařízením z rušených svatyní.

Kostel z let 1471–85 byl přiložen k původnímu kostelíku z konce 13. století, který se stal kaplí Smrti Panny Marie. Roku 1665 byly oba objekty stavebně propojeny. Proslulé mariánské poutní místo.

Pozdně barokní kostel v Hodňově byl postaven pro zpřístupnění božího slova obyvatelům na konci 18. století. Stavba obsahuje řadu detailů z kláštera Zlatá Koruna, včetně helmice věže, přenesené z tamního laického kostela sv. Markéty (viz heslo).

Původní gotický kostel sv. Markéty v Malšíně byl přestavěn roku 1593 (dochovány renesanční prvky věže) a koncem 17. století. Při úpravě koncem 19. století (zejména horní část věže) došlo ke změně zasvěcení.

Původně gotický, v 17. století velmi výrazně přestavěný kostel v Ktiši. Přes tuto přestavbu exteriér stavby barokní architekturu příliš nepřipomíná. Východně pod bývalým hřbitovem stojí rozlehlá fara.

Pozdně gotický kostel s barokně přestavěnou lodí a novogotickou věží nahradil ve Frymburku původní svatyni, připomínanou poprvé roku 1277. Po napuštění lipenské přehradní nádrže se ocitl téměř na jejím břehu.