Turistické cíle v okolí obce Mladošovice

Ve svahu pod silničkou u potůčku nedaleko výklenkové kaple sv. Voršily. Studna na prameni z betonových skruží, z níž přebytečná voda vytéká trubkou do potůčku. Pramen dal podnět k vzniku lázní sv. Voršily po r. 1685, které později postupně zcela zanikly. Poslední doložená investice r. 1721.

Barokní zámek, původně tvrz ze 14. stol. V letech1656–72 barokně přestavěna M. Reinerem. V r.1910–11 restaurován architektem M. Blechou. V severovýchodní věži zámku je kaple sv. Serváce se štukovou raně barokní výzdobou. Od r. 2000 majetek státu.

Dnes zaniklý hrad z 13. století. V roce 1420 dobyt a obsazen Janem Žižkou. Po roce 1480 nechal Oldřich z Rožmberka hrad pro jeho velmi špatný stav rozbořit.

Dva dvorce odkryté archeologickým výzkumem v letech 1921–1937 J. Petříkem a v roce 1956 A. Hejnou. Menší z nich rodiště a sídlo Jana Žižky pozdějšího husitského hejtmana a vojevůdce, který nebyl nikdy poražen.

Středověký hrádek postavený v průběhu 14. stol. je zachován v podobě zemní fortifikace s mohutnými příkopy. Opuštěn pravděpodobně za husitských válek. Od poč. 16. stol. připomínán jako zřícenina, při prodeji r. 1534 Petrovi z Rožmberka. K r. 1761 doloženo označení "Starý zámek". Volně přístupný.

Venkovská usedlost stojící nedaleko hráze Královského rybníka v Hornické ulici. Pochází ze 16. století s pozdějšími úpravami. Obytná jednopatrová budova, v jižním průčelí s dvojicí volutových štítů. V areálu usedlosti dvorek s hospodářskými budovami. V interiéru zachovány křížové a valené klenby.

Venkovské stavení čp. 1 stojí na okraji návsi nedaleko kaple sv. Václava. Zděná trojkřídlá uzavřená usedlost s prvky lidového baroka; průčelí obytného stavení a špýcharu mají volutové štíty. Z 1. poloviny 19. století - datováno do roku 1842. Památkově chráněno.

Muzeum historických vozidel v bývalé skladištní budově Hospodářského družstva na železničním nádraží Jílovice. Ve sbírce exponáty starší než 100 let. Přístupné po telefonické domluvě.

Zaniklá středověká tvrz z 1. poloviny 14. století. Poprvé je připomínaná v listinných pramenech roku 1357 v majetku Jindřicha z Vidovle. Doba zániku neznámá; roku 1541 se připomíná již jako pustá. Tvrz stávala v místech nynějšího rodinného domu č.p. 29 a jeho přilehlé zahrady.

Autorská replika Kotěrovy věže na pražské Zelené lišce, postavena 1909 při zřizování městského vodovodu. Původní čerpadlo poháněl bensinový motor, nahrazený elektromotory 1922–5. Po II. sv. válce vyřazena z provozu, dominanta východní části města.

Výklenková kaple stojící za obcí při cestě mezi poli. Je zděná, obdélného půdorysu, s půlkruhovým výklenkem v průčelí. Krytá sedlovou střechou s taškami. Z poloviny 19. století. Památkově chráněná.

Pozdně barokní výklenková kaplička na nízkém soklu v mírném svahu při silnici na okraji obce. Zděná, obdélná s mohutným výklenkem, zakončená sedlovou stříškou s křížkem. Bez datace; z doby kolem roku 1800. Památkově chráněná.