Turistické cíle v okolí obce Libív

Zděná obdélná kaplička s lichoběžníkovým štítem a hranolovou zvoničkou s helmicí a křížem s paprsky. Pochází z první třetiny 19. století, z doby kolem roku 1829. Opravy v letech 1936 a 2013.

Zřícenina gotického loveckého hrádku z 2. pol. 14. st, který byl založen Karlem IV. jako správní centrum královského území. Nejstarší zmínka je z r. 1357. K jeho úpadku došlo za vlády Václava IV. Koncem 15. st. již není zmiňován.

Kašna na netolickém náměstí pochází z roku 1677. Zhotovil ji kameník Jiří Plánský z Českého Krumlova. Z kamenné nádrže vyčnívá střední sloup, opatřený ornamentální výzdobou. Spolu se sousedním sousoším sv. Jana Nepomuckého akcentují střed náměstí.

Barokní žulová kašna, vybudovaná před polovinou 18. století. Na severovýchodním nároží nádrže je vytesáno datum 1759, což je pravděpodobně datum opravy. Původnímu účelu sloužila do vybudování vodovodu r. 1915, dnes dominanta náměstí.

Katovnu (pův. rasovnu) získal r. 1750 za obydlí písecký kat Antonín Nymburský. Po r. 1788 (zrušení trestu smrti) zastával jen místo rasa. R. 1790 mu byla katovna připsána. V průběhu dalších let byla stavebně upravována, v 70. l. 20. stol. ji rodina Nymburských prodala. Nedávno byla zrekonstruována.

Jednopatrová obdélná tvrz prvně zmiňovaná v l. 1401 – 1408. Majiteli byli bratři Hynek a Purkart z Klokočína Tvrz často měnila majitele.

Středověké a novověké vladycké sídlo. V písemných pramenech poprvé připomínané ve 2. polovině 14. století. Zaniklé beze stop.

Původní renezanční tvrz s mlýnem dal r. 1567 vystavět Adam Čabelický ze Soutic. Statek získal v dražbě r.1704 hrabě Václav Norbert Oktavián Kinský. Jeho dcera Marie Alžběta byla provdána za hraběte Františka Karla Vratislava z Mitrovic, který nechal v l. 1737-41 přistavět obytná stavení a kapli.

Kostel Jména Panny Marie na Lomci postaven v letech 1695–1672 za přičinění Filipa Em. Buquoye zednickým mistrem J. Hablesreuterem. Architekt není znám. Později byla přistavěna sakristie a schodišťová vížka, dále byla zřízena kruchta.

Jeden ze dvou netolických kostelů má pravděpodobně pozdně románské jádro z I. poloviny 13. století. Presbytář pochází z I. třetiny následujícího věku, gotický původ má kaple sv. Barbory jižně od presbytáře a krov lodi. Poničen požárem 1619, obnoven po roce 1648. Další úpravy v 18. a 19. století.

Původně farní gotický kostel z 1. poloviny 14. století, upravován renesančně a kolem roku 1744 barokně. Jednolodní s pravoúhle zakončeným presbytářem, obdélnou sakristií a věží. Kolem ohradní zeď s dvěma branami a čtveřicí výklenkových kaplí. Naproti fara, lidově zvaná zámeček. Památkově chráněno.

Kostel postavený v I. polovině 15. století na místě starší svatyně (mistr Jaklík a jeho syn Václav) byl po částečném zřícení renesančně obnoven 1584–85 (V. Vogarelli). Současná podoba výsledkem regotizace, provedené 1894–97 podle Mockerova projektu Rudolfem Štěchem.