Turistické cíle v okolí obce Horní Kněžeklady

Kostel sv. Ondřeje v Hlavatcích je raně gotického původu z přelomu 13. a 14. stol., zásadně přestavěn v letech 1818-1822, věžička přistavěna r. 1882. Nyní kostel farní s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 chráněná kulturní památka.

Původně gotický kostel z 1. pol. 14. století (nejstarší záznam v pamětní knize fary k r. 1345). Upraven barokně a přistavěna průčelní věž (1719 -20 - arch. Pavel Ignác Bayer). V r. 1897 rozšířen a restaurován, pak ještě počátkem 21. stol. Přístupný při bohoslužbách.

Původně gotický kostel kolem r. 1300, případně z počátku 14. století. Hranolová zvonice vystavěna v 16. století. V 18. století částečně barokně přestavěn a upraven. V presbytáři, zaklenutém valenou klenbou s lunetami, jsou dochovány gotické nástěnné malby z poloviny 14. století. Památkově chráněný.

Ranně gotický, původně farní, kostel vystavěn po r. 1350. Za husitských válek však fara zanikla. Barokně upravován v r. 1670 a poté ještě v průběhu 18. století. Zachovány gotické nástěnné malby z 2. pol. 14. stol.

Původně gotický kostel z 13. stol. V 18. stol. prošel přestavbou a pak ještě koncem 19. stol. Vedle samostatně stojící čtyřpatrová zvonice; u její východní strany pseudogotická kaplička Panny Marie Lurdské. Vedle kostela fara ze 13. stol., přestavěna secesně ve 20. stol. Přístupno při bohoslužbách.

Novogotický obdélný kostel s pravoúhlým presbytářem a s hranolovou věží se zvonicí; kryt sedlovou střechou, věž jehlancovou střechou s makovicí a s křížem. Na místě kaple z r. 1865; postaven v r. 1913. U vchodu kamenný kříž. Stojí na staré návsi, kolem něj malý parčík. Přístupný při bohoslužbách.

Jednolodní kostel sv. Vavřince, původně raně gotický z doby kolem roku 1300 (kamenný hrotitý portál), věž z 2. pol. 16. století, v 18. století barokně přestavěn. Zařízení kolem roku 1700. Obklopen hřbitovem s ohradní zdí. Opraven na začátku 21. stol. Přístupný při bohoslužbách. Památkově chráněný.

Hřbitovní kostel sv. Víta byl vystavěn v l. 1681–82 italským stavitelem Antoniem de Alfierim. Nedaleko kostela se nachází kostnice, která sloužila jako krypta příslušníkům kolodějské větve rodu Vratislavů z Mirovic.

Kostel Všech svatých v Sudoměřicích je raně gotického původu z počátku 14. století, do dnešní podoby byl přestavěn v letech 1826-1828. Filiální kostel ve farnosti Bechyně s pravidelnými bohoslužbami je od r. 1958 chráněn jako kulturní památka.

Původně dva sousední kostely: tzv. Mydlovarský ze 13. stol. (obsahující hlavní loď a presbytář) a Zahájský z 15. stol. (obsahující loď a sakristii). V bitvě u Zahájí r. 1742 oba kostely vyhořely a byly v polovině 18. stol. při barokní přestavbě spojeny v dvoulodní. Přístupný při bohoslužbách.

Kovaný tepaný kříž pochází z přelomu 18. a 19. století. Stojí na mladším podstavci s datací 1922 při cestě k zámku. Památkově chráněný.

Zděná omítaná kovárna na obdélném půdoryse, otevřená klasickým půleliptickým obloukem do pracovního prostoru předsíně, sklenutým plackově. Krytá sedlovou střechou s taškami. Patrně byla postavena kolem poloviny 19. století. Nyní je v ní Hospůdka na kovárně. Není kulturní památkou.