Raně gotický kostel z doby kolem roku 1300. Na severní straně trojboce uzavřená sakristie se zajímavou sklípkovou klenbou z doby kolem roku 1500. Hlavní oltář je barokní, z počátku 18. století, obraz sv. Martina na něm je novodobý.
Na místě původního stavby z 13. století postaven počátkem 16. století dvojlodní kostel. Roku 1613 sklenuto dvojlodí a postavena věž. Kolem roku 1740 zřízen štít nad závěrem, který vytváří ilusi hlavního průčelí, a upraveny fasády i zařízení kostela.
Původně raně gotický kostel z konce 13. století, upravován v letech 1568 a 1635, barokně pak v 18. století. Jednolodní obdélný s třípatrovou věží se zvoničkou a pětiboce uzavřeným presbytářem. V roce 1993 odkryt cenný cyklus nástěnných maleb z poloviny 14. století v presbytáři. Památkově chráněn.
Původně gotický kostel z 1. pol. 14. století (nejstarší záznam v pamětní knize fary k r. 1345). Upraven barokně a přistavěna průčelní věž (1719 -20 - arch. Pavel Ignác Bayer). V r. 1897 rozšířen a restaurován, pak ještě počátkem 21. stol. Přístupný při bohoslužbách.
Původně gotický kostel kolem r. 1300, případně z počátku 14. století. Hranolová zvonice vystavěna v 16. století. V 18. století částečně barokně přestavěn a upraven. V presbytáři, zaklenutém valenou klenbou s lunetami, jsou dochovány gotické nástěnné malby z poloviny 14. století. Památkově chráněný.
Ranně gotický, původně farní, kostel vystavěn po r. 1350. Za husitských válek však fara zanikla. Barokně upravován v r. 1670 a poté ještě v průběhu 18. století. Zachovány gotické nástěnné malby z 2. pol. 14. stol.
Původně gotický kostel z 13. stol. V 18. stol. prošel přestavbou a pak ještě koncem 19. stol. Vedle samostatně stojící čtyřpatrová zvonice; u její východní strany pseudogotická kaplička Panny Marie Lurdské. Vedle kostela fara ze 13. stol., přestavěna secesně ve 20. stol. Přístupno při bohoslužbách.
Jednolodní kostel sv. Vavřince, původně raně gotický z doby kolem roku 1300 (kamenný hrotitý portál), věž z 2. pol. 16. století, v 18. století barokně přestavěn. Zařízení kolem roku 1700. Obklopen hřbitovem s ohradní zdí. Opraven na začátku 21. stol. Přístupný při bohoslužbách. Památkově chráněný.
Hřbitovní kostel sv. Víta byl vystavěn v l. 1681–82 italským stavitelem Antoniem de Alfierim. Nedaleko kostela se nachází kostnice, která sloužila jako krypta příslušníkům kolodějské větve rodu Vratislavů z Mirovic.
Původně dva sousední kostely: tzv. Mydlovarský ze 13. stol. (obsahující hlavní loď a presbytář) a Zahájský z 15. stol. (obsahující loď a sakristii). V bitvě u Zahájí r. 1742 oba kostely vyhořely a byly v polovině 18. stol. při barokní přestavbě spojeny v dvoulodní. Přístupný při bohoslužbách.
Zděná omítaná kovárna na obdélném půdoryse, otevřená klasickým půleliptickým obloukem do pracovního prostoru předsíně, sklenutým plackově. Krytá sedlovou střechou s taškami. Patrně byla postavena kolem poloviny 19. století. Nyní je v ní Hospůdka na kovárně. Není kulturní památkou.
