Turistické cíle v okolí obce Dobšice

Původně farní gotický kostel z 1. poloviny 14. století, upravován renesančně a kolem roku 1744 barokně. Jednolodní s pravoúhle zakončeným presbytářem, obdélnou sakristií a věží. Kolem ohradní zeď s dvěma branami a čtveřicí výklenkových kaplí. Naproti fara, lidově zvaná zámeček. Památkově chráněno.

Raně gotický kostel z doby kolem roku 1300, v 19. století proběhly pseudogotické úpravy, které nejvýrazněji ovlivnily podobu věže. V presbytáři a v prostoru pod věží se dochovaly gotické malby z 2. poloviny 14. století.

Kostel Navštívení Panny Marie v Zálší je orientovaná barokní stavba z r. 1724 stavebně související s místním zámkem. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 též chráněnou kulturní památkou.

Kostel Nejsvětější Trojice v Neznašově postaven ve 14. stol. ve stylu cisterciácké gotiky a později přestavován. Dříve považován za stavbu z 18. stol., podle novějších poznatků chyba opravena. Kostel filiální ve farnosti Týn n. Vlt. s pravidelnými bohoslužbami.

Kostel sv. apoštolů Petra a Pavla románského původu z doby po r. 1150, barokně upraven v 18. stol. V presbytáři unikátně dochované románské fresky z doby stavby. Zeď okolního hřbitova lemována 108 jedinečnými kapličkami z let 1841-1854 s texty faráře Víta Cízy a malbami lidového malíře Fr. Mikuly.

Původní gotický kostel sv. Bartoloměje z konce 14. století, počátkem 20. st. zbourán a na jeho místě postaven kostel nový. Počátkem 21. století prošel generální opravou.

Kostel byl postaven r. 1691 schwarzenberským architektem Giacomem Antoniem de Maggi. V l. 1748-1760 byl barokně přestavěn a v 19. století přistavěna západní předsíň. Je to barokní osmiboká centrála s představenou západní věží a obdélným presbytářem. V r. 2015 opraven. Přístupný v době bohoslužeb.

Kostel byl založen ve 2. pol. 13. st. biskupem Tobiášem z Bechyně. V r.1569 byl zasvěcen sv. Jakubu Většímu. Na popud Marie Terezie v r. 1753 upraven na barokní. Na konci 18. st. ukončeno pohřbívání v jeho okolí, hřbitov byl zrušen začátkem 19. st. Pozůstatky jsou patrné u terasové zdi pod kostelem.

Původně raně gotický kostel ze 13. stol., renesančně přestavěn kolem r. 1570, dále i v 17. stol. Obdélného půdorysu s užším presbytářem se sanktusníkem; na severu přístavek sakristie se severní kaplí, naproti jižní kaple s dřevěnou zvonicí a se schodištěm. U jihozápadního rohu schodiště na kruchtu.

Zachovalý raně gotický kostel z doby kolem r. 1300 (presbytář a portál na jižní straně lodi), upraven barokně na přelomu 17. a 18. stol. do dnešní podoby, věž přistavěna v r. 1879 (nahradila původní dřevěnou zvonici z r. 1694). Zařízení kostela rokokové z r. 1780. Přístupný při bohoslužbách.

Raně gotický kostel z doby kolem roku 1300. Na severní straně trojboce uzavřená sakristie se zajímavou sklípkovou klenbou z doby kolem roku 1500. Hlavní oltář je barokní, z počátku 18. století, obraz sv. Martina na něm je novodobý.

Kostel sv. Martina v Bošilci je gotického původu z konce 14. stol., opraven r. 1703 a r. 1836 doplněn o zděnou věž. Je kostele farním s pravidelnými bohoslužbami, od r. 1958 kulturní památkou a od r. 1990 součástí vesnické památkové rezervace.