Turistické cíle v okolí obce Těšínov

Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie z 19.století. Stojí ve středu obce. U kostela je hřbitov.

Barokní poutní kostel v dominující poloze nad okolím Nových Hradů nad pramenem, považovaným za léčivý.

Zřícenina poutního kostela Narození Panny Marie z r. 1666 nad Lutovou. Kostel za Josefa II. zrušen. Po nezdařeném odstřelu zůstala dodnes stát západní stěna. Před zříceninou každoročně sloužena poutní bohoslužba. Zastavení křížové cesty přenesena na místní hřbitov.

Barokní poutní areál na úbočí kopce jižně od města. Zbudován počátkem 18. století nad studánkou, jejíž vodě byla připisována zázračná moc, zejména pro léčení očních neduhů.

Z kostela, postaveného Vilémem z Rožmberka ve II. polovině 16. století nad léčivým pramenem, zbyla po demolici v 60. letech 20. století pouze hranolová věž. Zasvěcení stavby vycházelo z údajného zjevení světice raněnému dřevorubci, jemuž poradila léčení vodou z pramene.

Původně gotický kostel z 60. let 14. stol., r. 1499 postavena věž, barokní přestavba r. 1785, úprava na přelomu 19. a 20. stol. Jednolodní s pětiboce uzavřeným presbytářem, věží a předsíní, s márnicí, obklopen bývalým hřbitovem s ohradní zdí. Před vstupní bránou do areálu kamenný kříž z r. 1877.

Novogotický jednolodní kostel s pětibokým presbytářem a s věží s hlavním vstupem do kostela. Byl postaven v letech 1903-1906. Reprezentuje sakrální architekturu jihočeského venkova na počátku 20. století. Památkově chráněný.

Původně jednolodní gotický kostel s trojboce ukončeným presbytářem z doby kol. r. 1300, hranolovou věží z r. 1695, barokní kaplí sv. Jana Nepomuckého a předsíní. Upraven koncem 15. století, r. 1710 barokně přistavěna kaple (P. I. Bayer), loď prodloužena r. 1891. Památkově chráněno.

Původně gotický farní kostel v Benešově nad Černou vznikl počátkem 30. let 14. století údajně přestavbou starší kaple. Barokně byl upraven roku 1630, naposledy rekonstruován v 90. letech 20. století.

Pův. gotický kostel sv. Jana Křtitele v Krabonoši (nyní část obce Nová Ves nad Lužnicí) ležel s celou obcí až do r. 1920 na rakouském území. Po 2. světové válce zchátral v pohraničním pásmu. Od r. 1992 památkově chráněn. Využíván jen jednou ročně o pouti.

Kostel doložen r. 1515, přestavěn v letech 1574–1576 Janem Vlachem, věž z r. 1776. V letech 1784–1876 hrobka Schwarzenbergů. V presbytáři votivní obraz Viléma z Rožmberka a jeho manželek z r. 1576, soudobé fresky. Obklopen rozsáhlým hřbitovem.

Původně gotický jednolodní kostel s pravoúhle ukončeným presbytářem, věží, sakristií a předsíňkou. Doložen r. 1261, oprava po husitských válkách až do r. 1500. Vnitřní zařízení z poč. 19. století. Věž se opakovaně zřítila v r. 1593 a 1845. V r. 1870 opravena chrámová loď a přistavěna sakristie.