Turistické cíle v okolí obce Keblany

Kamenná barokní socha sv. Jana Nepomuckého pochází z 1. pol. 18. stol. Koncem roku 2006 byla celkově zrestaurovaná. Jan Nepomucký zemřel mučednickou smrtí r. 1393; v 2. pol. 17. stol. byl jeho příběh znovuobjevený a r. 1729 došlo k jeho svatořečení v Římě. Patří k nejvýzn. světcům českého baroka.

Vrcholně barokní sochu sv. Jana Nepomuckého z mušlového vápence nechal v roce 1735 vytvořit představený augustiniánského kláštera v Borovanech František Plank. Autor plastiky je neznámý. Na místě stojí kopie, originál je v areálu zámku v Borovanech. Socha je památkově chráněná od dubna 2005.

Profilovaný kamenný obdélný podstavec, v dolní části konkávně rozšířený, stojící na čtvercovém soklíku. Je zakončen segmentovou římsou s vrcholovou deskou, na které stojí socha sv. Jana Nepomuckého přibližně v životní velikosti znázorněná v tradičním pojetí. Datace nezjištěna.

Barokní socha světce z pískovce v mírně podživotní velikosti. Stojí na zdobeném čtyřbokém hranolu s volutovým podstavcem na okraji mostu přes řeku Stropnici. Pochází z 1. čtvrtiny 18. století, v invokaci chronogram 1725. Památkově chráněná.

Barokní pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého na volutovém podstavci v malém parčíku na křižovatce cest. Postavena místním farářem roku 1775. Hodnotný a autenticky dochovaný příklad sochy světce v lidovém prostředí - obliba jeho kultu v 18. století. Památkově chráněná.

Barokní socha světce v typickém odění a postoji na vyšším, architektonicky ztvárněném podstavci se stlačenými volutami. Pochází z poloviny 18. století. Památkově chráněná.

Litinová zlacená socha na skále nad řekou Malší. Na dvakrát odstupňovaném podstavci, na kterém je vytesán letopočet 1882, je vztyčen nahoru se zužující dřík s římsou, na níž je umístěna socha sv. Jana Nepomuckého v životní velikosti v tradičním klasickém pojetí. Památkově chráněná.

Socha sv. Jana Nepomuckého stojí uprostřed malého parčíku na náměstí Jana Gurreho. Na čtyřbokém profilovaném podstavci se čtvercovým soklem je vztyčen kulatý kamenný sloup s prstencem, hlavicí a krycí deskou, na které je umístěna socha světce v tradičním pojetí. Z roku 1729 - vytesán na podstavci.

Socha z mušlového vápence na rozcestí ve vyvýšené jižní části vesnice. Pochází z roku 1767 - letopočet je vytesán v zadní části sochy světce nad podstavcem. Vytesána v životní velikosti, klasickém postoji v kontrapostu a oděna v typickém šatu. Obehnána kuželkovou balustrádou; na boku almužní sloup.

Barokní socha světce v parčíku jihozápadně od vstupu do kostela sv. Mikuláše. Stojí na členěném architektonickém soklu s oválnou kartuší. Figura světce je vytesána v kontrapostu v mírně podživotní velikosti; zobrazen je v typickém oblečení a s obvyklým atributem. Pochází z 18. století.

Zřícenina hradu. Založení hradu nejasné (falešná listina datována r. 1265). Nejstaršími známými majiteli hradu jsou pánové z Velešína. Beneš z Velešína prodal Sokolčí r. 1387 Oldřichovi z Rožmberka, který hrad, snad později, připojil k Novým Hradům. R. 1541 hrad pustý.

Barokní sousoší na náměstí se skládá z nosné architektury se sochami tří světců a sochami dvou puttů a dekorativní kartuše. Podle pramenů z poloviny 18. století - 1733 až 1750 - patrně z okruhu českobudějovické dílny Ditrichovy či Zinnerovy. Památkově chráněné.