Turistické cíle v okolí obce Libníč

Historická kovárna z roku 1865. Obdélná budova je otevřena v průčelí klasickým půlkruhovým výklenkem otevřené předsíňky; pod trojúhelným okénkem ve vrcholu štítu datace. Krytá sedlovou střechou s taškami bobrovkami; zvonička na střeše novodobá. Majetek obce a slouží SDH Křenovice.

Historický meteorologický sloup s uměleckou výzdobou z roku 1925. Kamenný sloup projektoval a zrealizoval sochař J. V. Dušek z Tábora. V jeho okénku i dnes naleznete meteorologické informace. U paty sloupu je povodňová značka ukazující výšku vody 3. září roku 1888. Technická památka.

Nevelký meteorologický sloup umístěný na rohu obecního úřadu vznikl před rokem 1920. V minulosti dvakrát přemístěn (v roce 1923 a 1952). Technická památka.

Velkolepý zámek stojící na místě původního hradu ze 13. století. V roce 1661 získal barokní vzhled. Dnešní podobu získala Hluboká v 19. století díky přestavbě ve stylu anglické novogotiky. Stejně velkolepé jsou interiéry s schwarzenberskými sbirkami.

Tvrz Hluboká u Borovan stávala u rybníka uprostřed vsi. Pochází z 1. poloviny 14. století a 1. zmínka o ní je z r. 1357 (Držislav z Hluboké). Koncem 15. století, kdy se dostala do majetku augustiniánů v Borovanech, začíná chátrat a postupně zaniká. Terénní náznaky. Nepřístupno-soukromý majetek.

Zaniklá středověká tvrz (i s vesnicí) poprvé zmiňována r. 1263. Posledním držitelem byl Mikuláš Stoupenský z Houžné (1519). V r. 1523 získává Houžnou město Budějovice od jeho dědiců jako náhradu za dluh. Tvrz pozbyla rezidenční funkci a byla přestavěna městem na obydlí baštýře. Vesnice zanikla.

Jednodílné výšinné opevněné hradiště ledvinovitého půdorysu ze starší doby bronzové. Terénní náznaky. Zachováno ve vzácně autentickém stavu bez výraznějšího narušení. Patří do soustavy tří hradišť mezi Hlubokou a Týnem nad Vltavou (Baba a Litoradlice u Purkarce). Nepřístupné (nová obora Poněšice).

Výšinné hradiště nad pravým břehem Vltavy bylo osídleno ve starší době bronzové a také v raném středověku v době hradištní. Stálo na úzké ostrožně západně od vsi Záluží nad řekou Vltavou. Lokalita není dosud náležitě prozkoumána.

Novogotická hřbitovní kaple stojí v ústřední části hřbitova v Mladém, předměstské části Českých Budějovic. Byla postavena v roce 1891. Slouží k poslednímu rozloučení se zemřelými. Není kulturní památkou.

Trojlodní bazilika postavena během pěti měsíců r. 1924. Stavba je hodnotným dokladem architektury z té doby, tzv. rondokubismu. Uvnitř kostela kamenné sochy od sochaře Františka Bílka. Součástí sboru je i kolumbárium z listopadu r. 1947. Stavba přístupná v návštěvní době a během bohoslužeb.

Středověké sídlo ze 14. století, pravděpodobně vodní tvrz. Terénní pozůstatky, na nichž stojí kaple a obytný dům č.5 a část zachované na sucho kladené kamenné zdi, na jižní straně uzavírající areál tvrze. Ctibor z Hvozdna připojil pečeť ke stížnému listu k upálení Mistra Jana Husa. Volně přístupno.

Barokní kalvárie je z r. 1741 a sloup Nejsvětější Trojice naproti z r. 1740. Jsou dílem význačného budějovického sochaře Josefa Dietricha. Součást areálu dominikánského kláštera s kostelem Obětování Panny Marie. Před rokem 1809 stávala mezi oběma díly brána s obrazem znázorňujícím založení kláštera.