Turistické cíle v okolí obce Záblatí

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého na zděném architektonizovaném soklu datovaná do doby kolem roku 1740. Nachází se v nice tarasu školní zahradní zdi mezi dvěma lipami, nedaleko kostela sv. Martina. Památkově chráněná.

Sousoší Kalvarie na paměť neštěstí, ke kterému došlo 20. 6. 1753 v muničním skladu dělostřeleckého cvičiště nad Týnem nad Vltavou. To fungovalo jako základna obrany vltavotýnského mostu v letech 1749–78.

Sousoší svatého Jana Nepomuckého se třemi anděly, nesoucími symboly zpovědního tajemství (zrcadla) a víry (krucifix) bylo na netolickém náměstí vysvěceno roku 1738. Chronogram udává datum 1746 (snad rozšíření či oprava). Dílo neznámého sochaře z okolí.

Původně dva domy ze 16. stol., spojené v 17. stol. Od r. 1776 zde byla císařská pošta, prvním poštmistrem byl Petr Walcher. V roce 1848 zde byl poštovní úřad zrušen. Secesní průčelí s ornamentálními a květinovými vzory z poč. 20. stol.

Nejstarší sídlo v Čejkovicích - tvrz Staré Machovice, vzniklo někdy v průběhu 14. století (1. zmínka r. 1386). Opuštěna je pravděpodobně koncem 15. století. Jádro zachovalého tvrziště tvoří kruhový ostrůvek, obklopený vodním příkopem. V širokém předpolí lze předpokládat místo zaniklé vsi Machovice.

Zaniklá tvrz v prostoru barokního dvora ze 17. století a pravděpodobný zbytek tvrziště vedle dvora, rybníček ve tvaru L, snad úsek příkopu zaniklé tvrze. Nejstarší zmínka z r. 1332. Panský dvůr v nynější barokní podobě z r. 1742 vznikl za držení knížat ze Schwarzenbergu. Hospodářský dvůr i nyní.

Synagoga byla postavena zřejmě na místě staršího objektu koncem 50. let 19. století. Do roku 1868 byl areál doplněn o budovu školy. Původnímu účelu sloužil do počátku II. světové války. Od roku 1958 zde sídlí vodňanské městské museum.

Tálínský rybník o rozloze 50 ha leží na západním okraji obce Tálína jižně od Písku. Je doložen od r. 1515, ale nejvíce ho proslavila zlidovělá písnička, kterou složili dva zamilovaní mládenci, vesničtí muzikanti, docházející po jeho hrázi za krásnou dcerou místního baštýře.

Hrad vznikl během 13. století. R. roku 1601 byl opuštěn. V letech 1698–1699 nechal pražský arcibiskup Jan Josef Breuner postavit na místě tří vykoupených měšťanských domů nový zámek. Od roku 1956 zde sídlí městské museum.

Zámek byl postaven roku 1699 jako rezidence pražského arcibiskupa. Budova později sloužila jako správní centrum panství a byly zde kanceláře arcibiskupských úředníků. Dnes jsou zde expozice Městského muzea.

Pravěké hradiště datované do doby bronzové vybudováno na strategickém místě proti soutoku Vltavy a Lužnice ke kontrole významné obchodní cesty podél Vltavy. Dochovány terénní stopy v podobě valů a příkopů. Rozloha hradiště činila 0,7-0,8 ha.

Téměř zaniklý hrad z 2. poloviny 13. století, od r. 1322 v držbě nejvyššího komorníka Záviše a poté jeho potomků, r. 1467 získávají hrad páni z Rožmitálu, poté v držbě Kořenských a Malovců. Od r. 1548 chátral, kolem r. 1870 se zřítila hradní věž, její zbytky zbořeny po r. 1920.