Turistické cíle v okolí obce Poněšice

Zaniklá středověká tvrz (i s vesnicí) poprvé zmiňována r. 1263. Posledním držitelem byl Mikuláš Stoupenský z Houžné (1519). V r. 1523 získává Houžnou město Budějovice od jeho dědiců jako náhradu za dluh. Tvrz pozbyla rezidenční funkci a byla přestavěna městem na obydlí baštýře. Vesnice zanikla.

Jednodílné výšinné opevněné hradiště ledvinovitého půdorysu ze starší doby bronzové. Terénní náznaky. Zachováno ve vzácně autentickém stavu bez výraznějšího narušení. Patří do soustavy tří hradišť mezi Hlubokou a Týnem nad Vltavou (Baba a Litoradlice u Purkarce). Nepřístupné (nová obora Poněšice).

Pseudoroková hrobka jihočeské větve Berchtoldů z Uherčic z let 1936–1937. Výhled na soutok Vltavy a Lužnice.

Trojlodní bazilika postavena během pěti měsíců r. 1924. Stavba je hodnotným dokladem architektury z té doby, tzv. rondokubismu. Uvnitř kostela kamenné sochy od sochaře Františka Bílka. Součástí sboru je i kolumbárium z listopadu r. 1947. Stavba přístupná v návštěvní době a během bohoslužeb.

Středověké sídlo ze 14. století, pravděpodobně vodní tvrz. Terénní pozůstatky, na nichž stojí kaple a obytný dům č.5 a část zachované na sucho kladené kamenné zdi, na jižní straně uzavírající areál tvrze. Ctibor z Hvozdna připojil pečeť ke stížnému listu k upálení Mistra Jana Husa. Volně přístupno.

Barokní kalvárie je z r. 1741 a sloup Nejsvětější Trojice naproti z r. 1740. Jsou dílem význačného budějovického sochaře Josefa Dietricha. Součást areálu dominikánského kláštera s kostelem Obětování Panny Marie. Před rokem 1809 stávala mezi oběma díly brána s obrazem znázorňujícím založení kláštera.

Kamenná boží muka z r. 1931 se sochou Panny Marie z r. 1992.

Zděná kaple obdélného půdorysu s trojbokým uzávěrem na vyšším soklu, vyrovnávajícím nerovnost terénu. V průčelí vstupní, v nadpraží zalomený štukový portál, uzavřený dřevěnými dveřmi; po stranách okénka. Krytá sedlovou, v závěru polovalbovou taškovou střechou. V interiéru na menze soška Panny Marie.

Kaple typologicky vycházející z tvarů konce 18. a poč. 19. stol. Příčně obdélného půdorysu se stanovou střechou. Ze seříznutého vrcholu pokračuje vysokou hranolovou zvoničkou se stanovou stříškou a dvouramenným křížkem. V průčelí mohutný vstup. V interiéru nástěnná malba sv. Jana Nepomuckého.

Barokně klasicistní síňová kaple při silnici mezi Velicí a Nákřím. V interiéru nástěnné malby. Nově zrestaurovaná.

Drobná kaple u silnice na severovýchodním okraji obce. Pochází ze začátku 20. století - v průčelí kaple nad vstupem v oválném rámečku letopočet 1911. Zasvěcení nezjištěno. Zděná omítaná stavba na obdélném půdorysu s mohutným hrotitým vchodem a hranolovou zvoničkou s křížem v průčelí.

Zděná obdélná kaple s jedním obdélným oknem po stranách a krytá půlvalbovou taškovou střechou. V průčelí s vysokým pravoúhlým vstupem, nad nímž je vztyčena hranolová zvonice s profilovanou římsou krytá plechovou helmicí se železným křížem. V průčelí nad vchodem je datace ve štuku MCMXXXV (1935).