Turistické cíle v okolí obce Dehtáře

Renesanční zámek byl gotickou tvrzí, která byla postavena r. 1352. Vilém z Rožmberka dal tvrz r.1559 přestavět na čtyřkdřídlý renesanční zámek. R. 1805 byly provedeny zajišťovací práce, které zabránily sesedání zdí.

Patrně středověké a raně novověké drobné sídlo (dvorec či tvrz). První zmínka je až z r. 1484 (Rynart Pakosta z Libívě). Místo, kde stála, není známo. Hypoteticky lze jen uvažovat o rozlehlé usedlosti č. p. 2, která je zcela přestavěna. Soukromý majetek - nepřístupný.

Původně budova Buquoyského zámečku z počátku 18. století. Jedná se o typickou barokní budovu s velkým štítem umístěným nezvykle nad delší průčelí. Objekt později sloužil jako fara, v současnosti se zde nachází klášter řádu Šedých sester. Zámek není přístupný veřejnosti.

Zachovaný lovecký zámeček, vystavěný původně v r. 1902 Schwarzenbergy na šumavském vrchu Boubína, v r. 1931 rozebrán a přestěhován do Staré obory u Hluboké n.Vlt. (zde uváděn jako lovecká chata ve Staré oboře). Kaple sv. Huberta zanikla a byla obnovena. Chovná obora je veřejnosti nepřístupná.

Zaniklá vodní tvrz, kterou postavili někdy v 15. stol. Kunášové z Machovic. R. 1687 prodal Jiří Jaroslav Kunáš majetek Ferdinandovi ze Schwarzenbergu, který ho připojil k hlubockému panství. Tvrz byla před r. 1800 rozbořena a rozebrána na stavební materiál. Poblíž leží tvrziště Staré Machovice.

Vesnická památková rezervace od roku 1995. Dochovaný jedinečný soubor lidové architektury patřící do okruhu Zbudovských blat. 11 památkově chráněných usedlostí s kaplí sv. Jana Nepomuckého; usedlosti s dvouštítovým průčelím a bránou s brankou uprostřed. Většina staveb pochází z 50. let 19. století.

Zaniklá gotická tvrz z počátku 14. století. Sídlo zakladatele starého českého rodu Malovců z Malovic: Bohuslava - Bohuslaus de Malowitz; patřil k nejvíce rozvětveným rodům v českých zemích. Stála v místech dnešních domů č. p. 10 a 11. Poslední zmínka o ní je z roku 1597.

Hrad postaven pravděpodobně v polovině 14. století majiteli Kamenného Újezda, poprvé zmíněn r. 1380. Po získání Rožmberky (1455) brzo zpustnul, r. 1464 uváděn poprvé jako zbořený, zříceniny byly v 19. století rozebrány na stavební materiál. Dochovány zbytky zdí, valy a příkopy.

Masné krámy, kamenná nárožní budova bazilikální dispozice s klasicistním průčelím byla postavena náhradou za zrušené masné krámy na nám. Přemysla Otakara II. (tehdejším Rynku) v r. 1554 (pův. účelu sloužily až do r. 1899). V této podobě se dochovaly dodnes. Vyhlášená restaurace. Kulturní památka.

Přízemní dům s mezipatrem, těsně přiléhající ke zdi Biskupské zahrady. Patrně postaven v průběhu 16. století. Má dekorativně zdobené průčelí s fragmentem fresky sv. Jiří a novodobým obrazem Panny Marie Budějovické. V prostorách zachovány valeně zaklenuté klenby. Památkově chráněn od 3.5.1958.

Mohylové pohřebiště bylo k pohřbívání využíváno téměř 1 500 let od střední a mladší doby bronzové, doby halštatské až po laténskou. Prozkoumáno již ve 2. pol. 19. století 35 mohyl, z nichž 3 pohltila stavba dálnice. V roce 1866 zde pořízen druhý nejstarší plán mohylníku na našem území (J. Stulík).

Morový špitál poprvé připomínán r. 1371. Pozdně gotická kaple a starý špitál z r. 1515, barokně přestavěno v letech 1763-1766. Fresky od Fr. J. Prokyše. Špitál zbořen a postaven nový (střední část). Severní část špitálu dostavěna r. 1779. Pak přeměněn v chudobinec. Nově rekonstruován r. 2006.