Turistické cíle v okolí obce Dolní Římov

Zbořený dvůr se zámečkem na okraji obytné zástavby v Mladém, předměstské části Českých Budějovic. Známý pobytem následníka trůnu Ferdinanda d´Este, jenž tehdy velel budějovické 38. pěší brigádě. Brutálně zbořen. Na jeho místě nevkusná napodobenina jakéhosi zámečku. Nyní soukromý objekt, nepřístupný.

Rozsáhlý zámecký areál postavený na místě někdejšího hradu Vítkovců ze 13. stol. Rožmberkové začali s přestavbou na renesanční zámek. Následovaly barokní přestavby. Zachovalo se zde unikátní barokní divadlo.

Tvrz byla postavena snad již ve 13. stol., kdy se zmiňují pánové z Chlumu. Rod z Chlumu se r. 1318 rozvětvil: Jindřich dál seděl na Chlumu a Smil na Křemži. Dalšími majiteli byli Dubenští, Častolárové či Eggenberkové. Tvrz mnohokrát stavebně upravována až k podobě hospodářského dvora (17. stol.).

Zprvu snad gotická, poté renesanční tvrz upravená v 19. století na domy čp. 31 a 33. Byla součástí rozparcelovaného dvora, jehož zahradu ohrazovala dochovaná zeď, která však nesloužila k opevnění tvrze. S tvrzí nesouvisí ani blízký statek s bránou.

Zřícenina mohutného gotického hradu založeného Rožmberky v roce 1349 (ojediněle dochováno panovníkovo svolení ke stavbě). Hrad měl funkci vojenskou a správní. V 16. stol. hrad opuštěn a brzy propadl úplné zkáze.

Křížová cesta je tvořena klasicistními kapličkami jednotné podoby a je zakončena obdélnou kaplí Božího hrobu. Je rozmístěna kolem kostela Panny Marie Bolestné. Pochází z let 1836-1837. Památkově chráněná.

Terénní relikty tvrziště, fungujícího snad ve 14.–16. století na břehu rybníka. Zachován příkop, val a zbytky základů věžovitého objektu.

Tvrz nejasné podoby a historie přestavěná koncem 17. století budějovickými měšťany Puutschögly na barokní zámeček. Od r. 1736 majetkem města České Budějovice, od r. 1887 obce Doubravice. Obdélná patrová budova je dnes užívána k bydlení.

Raně středověké hradiště v terénních náznacích na základě sporadických nálezů lze klást do 2. pol. 10. stol. První zmínka k r. 981 v Dalimilově kronice je patrně mylná. Od počátku patřilo knížatům z rodu Přemyslovců a tvořilo starobylé správní centrum jižních Čech až do konce 12. stol.

Bývalá tvrz, nyní fara (dům č. p. 28) má v severním křídle (bývalá sýpka) dochované pozdně gotické prvky (okenní ostění a portálek). Původně majetek rytířů Doudlebských z Doudleb. Přestavována v 18. století a po požáru v r. 1911. Nyní je majetkem církve.

Zevně barokní dům na starších základech tvoří část severní fronty Linecké ulice u bývalého hřbitova kolem kaple sv. Martina. Objekt téměř trojúhelného půdorysu na západě zakončuje výklenková kaple s velkým krucifixem. Po rekonstrukci v 90. letech 20. století zde funguje pension.

Původně raně barokní fara ze 17. století, s pozdějšími úpravami a hospodářským zázemím při kostele Zvěstování Panně Marii. Nepřístupná.