Turistické cíle v okolí obce Nová Ves

Pozdně gotická kamenná sloupková boží muka Piety severozápadně na konci vsi vedle kaple Nejsvětějšího Srdce Páně. Kronika Češnovic uvádí dobu vzniku do let 1480-1500. Doklad drobné sakrální architektury typické pro jihočeský region. Památkově chráněná.

Boží muka sv. Jana Nepomuckého jsou významná lidová architektura 18. století s výraznou krajinotvornou funkcí spojená patrně s válečnými událostmi poloviny 18. století. Opravena r. 2000. Souvisí i s ochranou proti povodni a vodních řemesel, jejichž je sv. Jan Nepomucký patronem. Památkově chráněno.

Panský rezidenční dvůr z 1. pol. 16. st. založený zřejmě vladyky z Býšova, r. 1672 koupen Schwarzenberky a užíván ještě r. 1751. Dochována obytná budova, později upravená na sýpku, a renesanční zahrada s bosovanou branou a zdí s nárožními věžičkami.

Ostrůvek v rybníce s terénními zbytky starší branovické tvrze, založené zřejmě na poč. 14. st. a po r. 1500 nahrazené sídlem v sousedním panském dvoře. Předpokládaná existence jediné věžovité stavby, z níž se na tvrzišti dochovaly malé zbytky zdiva.

První zmínka o tvrzi je z r. 1293 za Štěpána z Březnice. V 16. stol. rozšířena a opevněna. Petr Vok ji připojil k bechyňskému panství. V r. 2002 byla těžce poškozena požárem. Dochovány dvě bašty – hranolová na východě a válcová na jihovýchodě.

Historická dopravní značka, spíše návěstí pro vozky, které je informovalo o potřebě zmírnit rychlost použitím ruční brzdy, se zachovala u Radčic (dnes součást Vodňan). Postavena zřejmě v 19. století.

Tvrz z konce 14. století uváděná jako sídlo bratří Arnošta a Kuníka z Býšova. Zachovalá dvoupatrová hranolová věžová budova z lomového kamene, neomítnutá, se silnými zdmi a okénky. V 17. století tvrz opuštěna a přeměněna v sýpku. Část hospodářského dvora postavena před r. 1617.

Zaniklé středověké a raně novověké vladycké sídlo na svobodnickém dvoře, poprvé připomínané v roce 1407. Jedinou starší součástí dispozice zůstává zděný sklípek s roubeným patrem na jihozápadě areálu dvora. Soukromý majetek (rodu Lexů patří skoro 400 let). Nepřístupný.

V barokní zámek byla kolem roku 1651 přestavěna starší tvrz. V r. 1754 byl přestavěn a upraven pro účely obývání vrchností. Později byl využíván státním statkem Hluboká. V současnosti je zámek v soukromém vlastnictví.

Renesanční tvrz, vystavěná po polovině 16. století. Residenční funkci plnila do počátku 17. století, poté utilitární využití s řadou negativních vlivů.

Objekt je mimo ves a nachází se na ostrůvku u rybníku Plačku. Mohl by být prvním feudálním sídlem ve Chvalešovicích, což by dokazovala situace i drobné nálezy. V r. 1387 je zmiňován Pešík Kabele z Chvalšovic. Roku 1411 se společně udávají Setěch a Jan Buben z Chvalšovic.

Barokní budova děkanského úřadu postavena po r. 1691 z domu, který vyhořel za třicetileté války. Nahradila faru, která zanikla v r. 1621. V r. 1796 silně poškozena požárem, upravena do současné podoby v r. 1800.