Turistické cíle v okolí obce Neznašov

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého, vytesaná v životní velikosti. Vznik je datován chronogramem v nápisu na soklu do r. 1751. Je z hornorakouského mušlového vápence a několikrát změnila místo. Dnes se nachází v parčíku naproti zámku. Doklad intenzity barokního kultu. Památkově chráněna od 3.5.1958.

Socha pochází z roku 1908. Stojí v parčíku naproti kostelu. Postava světce je přibližně v životní velikosti a je znázorněna v tradičním pojetí. Stojí na ozdobném podstavci s nápisem v průčelí a kolem je ohrazena ozdobnou mříží, jež je ukotvena ve válcových sloupcích s profilovanou hlavicí.

Sousoší Kalvarie na paměť neštěstí, ke kterému došlo 20. 6. 1753 v muničním skladu dělostřeleckého cvičiště nad Týnem nad Vltavou. To fungovalo jako základna obrany vltavotýnského mostu v letech 1749–78.

Původně dva domy ze 16. stol., spojené v 17. stol. Od r. 1776 zde byla císařská pošta, prvním poštmistrem byl Petr Walcher. V roce 1848 zde byl poštovní úřad zrušen. Secesní průčelí s ornamentálními a květinovými vzory z poč. 20. stol.

Vodárenská věž byla r. 1755 vystavěna díky zámecké paní Marii Terezii, rozené Šternberkové. Voda z ní byla čerpána do zámku, panského a městského pivovaru, kláštera a do kašny na náměstí. Ve 20. letech 20. století dostala věž novou fasádu.

Synagoga postavená v centru bechyňské židovské čtvrti po roce 1827, zřejmě na místě starší stavby téhož určení. Z veřejně přístupného místa viditelné jen úzké novorománské průčelí. Po roce 1945 museum požární ochrany, dnes museum turistiky.

Synagoga byla postavena zřejmě na místě staršího objektu koncem 50. let 19. století. Do roku 1868 byl areál doplněn o budovu školy. Původnímu účelu sloužil do počátku II. světové války. Od roku 1958 zde sídlí vodňanské městské museum.

Tálínský rybník o rozloze 50 ha leží na západním okraji obce Tálína jižně od Písku. Je doložen od r. 1515, ale nejvíce ho proslavila zlidovělá písnička, kterou složili dva zamilovaní mládenci, vesničtí muzikanti, docházející po jeho hrázi za krásnou dcerou místního baštýře.

Hrad vznikl během 13. století. R. roku 1601 byl opuštěn. V letech 1698–1699 nechal pražský arcibiskup Jan Josef Breuner postavit na místě tří vykoupených měšťanských domů nový zámek. Od roku 1956 zde sídlí městské museum.

Zámek byl postaven roku 1699 jako rezidence pražského arcibiskupa. Budova později sloužila jako správní centrum panství a byly zde kanceláře arcibiskupských úředníků. Dnes jsou zde expozice Městského muzea.

Pravěké hradiště datované do doby bronzové vybudováno na strategickém místě proti soutoku Vltavy a Lužnice ke kontrole významné obchodní cesty podél Vltavy. Dochovány terénní stopy v podobě valů a příkopů. Rozloha hradiště činila 0,7-0,8 ha.

Pův. gotická stojící tvrz obdélníkového půdorysu s renes. sgrafity z první třetiny 16. stol. Za stavitele lze považovat Bohuňka Údražského z Kestřan. Tento rod vlastnil panství s tvrzí téměř do konce 18. stol. Od r. 1711 se stává součástí panství Chřešťovice a tvrz byla přestavěna na barokní sýpku.